Hartmanice - Dobrá voda

Interaktivní mapa

Architektonická analýza

Převažující historický architektonický typ (stav před II sv. válkou):

P ůvodní zástavba se typově řadí k šumavskému roubenému domu, charakteristickému výraznou hmotou se sedlovou střechou o sklonu 36 – 40 ° s průčelní polovalbou, historický vývoj však vnesl do obrazu enklávy řadu objemových i architektonických nuancí. Zejména v centrální části lázeňského a poutního sídla se objevovala zástavba nejčastěji celoomítaná, se zjednodušeným tvaroslovím, ojediněle i dvojpodlažní městského typu. Drobnější stavby v okrajových částech enklávy si zachovávaly charakteristický objem, typický pro regionální venkovskou zástavbu.

Míra zachovalosti historického architektonického typu: 3 dobrá

Zástavba v centrální části sídla kolem kostela sv. Vintíře prošla ve většině případů poměrně výraznou proměnou původního objemu, přesto je řada charakteristických architektonckých detailů zřetelně dochována. Jedná se zpravidla o objekty, které nejsou typickými zástupci regionálního venkovského stavitelství (bývalá fara a škola). Zástavba v okrajových partiích a jižní části sídelního jádra zanikla, dochované obytné stavby si až na výjimky udržely základní objem, v řadě případů byly však nevhodnými rekonstrukčními zásahy setřeny typické tvaroslovné prvky.

Celková architektonická hodnota zástavby: 2 - 3 vysoká - průměrná

Vlastní jádro sídla kolem kostela sv. Vintíře je tvořeno historickými objekty, jejichž vnější podoba prošla ve většině případů poměrně výraznou proměnou, přesto si uchovalo výjimečnou malebnost. Vyvažuje i necitlivé stavební úpravy řady dalších historických objektů či nevhodně architektonicky řešené novostavby. Celkovému estetickému účinku významně uškodila rekonstrukce v severozápadní části sídla a nově realizovaný objekt v jeho sousedství (jižně). Jedná se o stavbu zcela nevhodné půdorysné formy, která navíc velmi svévolně nakládá s typickými tvaroslovnými prvky regionální venkovské architektury.


Poslat na email





* povinné položky

Naši partneři