Kašperské Hory

Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ: návesní, mladší hromadná (shluková) ves

Červená je formovaným sídlem, jehož sevřená zástavba vymezuje centrální veřejný prostor – náves. Náves má obdélný tvar, v jižním směru mírně kónický – v minulosti stála na jejím jižním okraji jendoduchá obdélná stavba, která prostor opticky uzavírala. Severní strana návsi byla otevřená do údolí Červeného potoka. Strukturu tvořily uzavřené usedlosti, které byly uspořádány v těsné vzájemné vazbě. Půdorysný rozsah sídla se po staletí prakticky neměnil, pouze v severní části enklávy vzniklo několik volně stojících staveb bezzemků, kolem nichž se až na konci 19. a počátku 20. století postupným zahuštěním zástavby vytvořila soustředěná struktura, vybíhající východním směrem v linii podél komunikace.

Stávající urbanistická struktura: návesní a hromadná (shluková)

Půdorysná struktura si v zásadě zachovává svoji předválečnou podobu. Těžištěm sídla zůstává návesní forma, pouze lokálně narušená uprázdněnými místy po zaniklých objektech. Forma zůstává zřetelně rozšířená severním směrem do prostoru Červeného potoka. Nepravidelná hromadná struktura nacházející se v severní části sídla existuje v takřka totožném půdorysném rozsahu jako v polovině 20. století. Podél cesty směřující východně k někdejšímu Bayerovu Dvoru (dnes Na Šobru) posílilo několik staveb podél komunikace silniční strukturu, která se začala konsolidovat již v předválečném období.

Dochovanost urbanistického typu: 1 výjimečná

Pomineme-li ojedinělé stavební počiny a ztráty v historickém stavebním fondu, je možné konstatovat, že půdorysná struktura sídla prakticky odpovídá stavu před II. sv. válkou. Jedná se o jeden z nejlépe dochovaných sídelních celků národního parku a o néjlépe zachovanou návesní půdorysnou strukturu v řešeném území vůbec. V návesním prostoru zanikla pouze usedlost v západní frontě a jednoduchá stavba uzavírající jižní hrdlo návsi. Rovněž chybí části původních objemů budov (zejména trakty stodol) situovaných v severní a západní části sídla. Historická struktura je však přesto jasně zřetelná. Velmi čitelně je uchováno historické vymezení zastavěného prostoru vůči volné krajině.

Kromě několika chybějících prvků v celkové struktuře sídla byl půdorys narušen výstavbou v zahradních traktech dvou usedlostí v severozápadním cípu návesního celku. Jedná se o zásah, který se významně neuplatňuje v siluetě sídla, zástavba však přesahuje vnější obrysovou linii historické půdorysné formy. O mnoho zásadnější je počin realizovaný v jihozápadní části zástavby, který porušil klasické schéma staveb vázaných na návesní prostor – objekt je umístěn do zadního traktu existující zástavby, navíc na pohledově velmi exponovaném jihozápadním okraji sídla.

Hromadná struktura v severní části enklávy si rovněž zachovala původní charakter nepravidelného shluku – do siluety celku významněji zasáhly dvě stavby ve větvení komunikací do Kašperských Hor a k Šobru (střed severní části). První z nich, umístěná jižněji, vznikla již v 1. třetině 20. století, budova někdejšího velkokapacitního rekreačního zařízení, situovaná severněji, byla postavena již v novodobé historii. Stavby jsou realizovány v poměrně bezkonfliktní pozici vůči urbanistické struktuře, velmi rušivé je však měřítko obou objektů, které půdorysnými i výškovými proporcemi naprosto neodpovídá obvyklému charakteru zástavby.

Při komunikaci vedoucí východním směrem k bývalému Bayerovu dvoru vzniklo v novodobé historii několik převážně drobných staveb, které doplnily rozvolněnou silniční strukturu, jejíž základy byly vytvořeny již v 1. polovině 20. století.

Plužina

Typ plužiny: úseková a dělená úseková

Plužina byla dělena do úseků proměnlivé velikosti a převážně pravidelných obdélných tvarů. Některé úseky byly uvnitř děleny na užší pásy. V návaznosti na sídlo navazovaly pásy pozemků přímo na jednotlivé usedlosti – záhumenicové uspořádání pozemků.

Dochovanost plužiny: 2 velmi dobrá

Dochovala se většina ohraničení jednotlivých úseků. Scelováním pozemků bylo narušeno zejména jejich vnitřní členění.

Vazba plužiny na sídlo:

Sídlo je přirozeným jádrem plužiny, která jej ze všech stran obklopuje. Bezprostřední vazba dochované plužiny na existující sídlo je významnou hodnotou, kterou je třeba uchovat.


Poslat na email





* povinné položky

Naši partneři