Modrava

FILIPOVA HUŤ - Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Zásadně zachovat rozptýlený charakter osídlení.

• Funkčně (a tedy hmotově i vzhledově) výjimečné typy staveb (velkokapacitní rekreační stavby, sportoviště, sběrná parkoviště atp.) v sídle zásadně nestavět vůbec.

• Vzhledem k celkové urbanisticko-architektonické hodnotě sídla, výjimečného svými kvalitami v rámci celého prostoru NP Šumava, je ideální sídlo dále stavebně nerozvíjet

• V případě, že nebude vůle toto doporučení dodržet, je nezbytné respektovat následující zásady:

• Zásadně nenavrhovat objekty do lokalit intenzivněji zastavěných, tzn. při okrajích enklávy u komunikace a v jižní části enklávy, v sousedství nové výstavby u cesty na Březník. Z hlediska ochrany přítomných hodnot by bylo vhodnější nezahušťovat zástavbu v místech zaniklé silniční vísky. Ve zcela výjimečném případě je možno uvažovat o obnově původního souboru, jedná se však o klíčovou pozici, která může v případě nezdařilé realizace negativně ovlivnit obraz celého sídla. Strukturu je eventuelně možno obnovit nejvýše v jejím původním rozsahu, realizace si však zásadně vyžaduje předchozí zpracování regulačního plánu a stanovení jednoznačných architektonických kritérií pro budoucí stavby.

• Zásadně nevytvářet pravidelné formy zástavby.

• Případné nové objekty citlivě zasazovat do terénu – nevytvářet navršené plošiny s výraznými svahy.

• Nenavrhovat objekty v těsném sousedství stávajících staveb – dodržovat pravidlo jedna parcela = jeden dům.

• Nestavět v údolní nivě a v blízkosti vodního toku.

• Nestavět žádné objekty v částech enklávy, které jsou dnes již zalesněny.

• Zachovat co největší rozsah bezlesé enklávy. Dílčí redukce jejího rozsahu je možná pouze na okrajích.

• Nedopustit vznik souvislých ploch zeleně uvnitř enklávy.

• Množství rozptýlené zeleně nesmí narušit pohledově otevřený charakter enklávy

• Začít obhospodařovat a zásadně zredukovat množství rozptýlené zeleně na zarůstající ploše v severní části enklávy.

• Odstranit liniovou výsadbu smrků podél silnice ve východní části enklávy.

• Vyjma pastevních areálů neoplocovat volnou krajinu ani v bezprostředním okolí domů.

Celkové hodnocení

I přes rušivé vstupy nových staveb do organismu sídla se stále jedná o jednu z nejdochovalejších partií Šumavy, proto by zde měl platit nejpřísnější režim ochrany krajinného rázu, nejlépe s vyloučením nové výstavby.

Nová výstavba v této lokalitě (zejména podél cesty na Březník) je zcela nepřiměřená charakteru sídla a odporuje jeho prokazatelným urbanisticko architektonickým hodnotám. Jedná se o eklekticky pojaté stavby, které svévolně zacházejí s typickými prvky architektonického tvarosloví. Statut národního parku chrání a uchovává přítomné hodnoty, které mají celospolečenský význam, je proto zcela nepřijatelné uspokojit na jejich úkor potřeby jednotlivce a zakládat tak nebezpečný precedens pro další stavební záměry. Stavby nebo jejich části postavené bez stavebního povolení, případně v rozporu se schválenou výkresovou dokumentací, je nezbytné exemplárně odstranit - dodatečné legalizování staveb, příp. stavebních úprav, vytváří nebezpečný precedens pro další stavebníky s podobným záměrem.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu:

• Realizace staveb na veškerých rozvojových plochách uvedených v platném územním plánu zásadním způsobem naruší dochovaný krajinný ráz. Vzhledem k charakteru enklávy je zde navrženo neúměrně velké množství nových ploch určených k zástavbě.

• Vzhledem k přítomným hodnotám území a ohrožujícímu vstupu novodobé zástavby do obrazu sídla je nejvhodnější ukončit jakýkoliv kvantitativní stavební rozvoj enklávy.

• V případě, že nebude vůle toto doporučení dodržet, je nezbytné respektovat kromě nejpřísnějších urbanistických a architektonických zásad alespoň tato pravidla:

• Zásadně nenavrhovat nové objekty v přímém sousedství stávajících staveb, byť by to velikost stavební parcely umožňovala.

• Zásadně nestavět plánované kapacitní parkoviště v centru sídla. Celá enkláva je pohledově spojitá a podobná stavba by zásadním způsobem narušila dochovaný krajinný ráz. Vhodnějším řešením by bylo situovat plochu menšího rozsahu v lesním porostu na okraji enklávy.

• V části Korýtko jsou podél komunikace vymezeny  rozvojové plochy. Vzhledem k intenzitě zástavby v této lokalitě je zcela nevhodné na navržených pozemcích realizovat jakékoli objekty, došlo by k významnému zahuštění struktury a narušení rozptýleného charakteru osídlení.

• Zásadně nenavrhovat jakékoli stavby na velké rozvojové ploše přimknuté ke komunikaci na západním okraji enklávy. Došlo by k nepřijatelnému zahuštění struktury a setření rozptýleného charakteru zástavby (ve zcela výjimečném případě lze navrhnout jeden objekt na severovýchodním okraji vymezené plochy).

• Zastavění navržených rozvojových ploch v místě původní silniční vísky (v křížení hlavní komunikace a cesty na Březník) je nezbytné velmi zvážit – soubor byl jedinou výrazněji formovanou strukturou v sídle, její obnova musí být důsledně promyšlena a vyžaduje předchozí vypracování podrobnější územně plánovací dokumentace – regulačního plánu. Tento záměr však s sebou nese riziko precedentího vstupu do půdorysné struktury sídla, následného lineárního růstu podél komunikace a trvalé narušení typické rozvolněné půdorysné formy.

• Jeden z nejdochovalějších segmentů enklávy – území v jižní části sídla ve směru na Březník - je v současnosti velmi nežádoucím způsobem proměňován novou výstavbou. Realizací řady navržených objektů se lokálně naruší rozptýlená struktura zástavby. Ve výjimečném případě je v tomto poměrně rozsáhlém prostoru možné situovat max. 2 objekty, rozhodně však nerealizovat zástavbu v rozsahu navrženém územním plánem, zejména pak Z od cesty na Březník. Bezpodmínečně musí být zachována rozptýlená půdorysná struktura sídla a zástavba nesmí vytvářet jakoukoli pravidelnou formu.

• Navržená plocha pro občanské vybavení na JZ okraji enklávy (při komunikaci mezi Filipovou Hutí a Modravou) je nepřiměřeně rozsáhlá. V krajním případě je možná realizace jedné stavby, v žádném případě však v rozsahu stávající plochy.