Nová Pec

BĚLÁ - Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ:

základní forma: návesní (obdélný tvar návesního prostoru)

druhotné sídelní formy:

severozápadní část sídla: zástavba s hromadnou strukturou

severovýchodní část sídla: rozptýlená zástavba

Půdorysná forma původního sídla byla typickým příkladem návesního celku. Uzavřené, nejčastěji čtyřboké usedlosti, uspořádané v paralelních frontách, ohraničovaly ve dvou paralelních frontách širokou obdélnou náves. Návesní prostor byl v jižním směru zcela otevřen, pouze v jeho jihovýchodním cípu byly v asymetrické pozici situovány dvě navazující usedlosti. Severozápadně, v mírném prostorovém odstupu od návesní formy, vznikl již ve starší historii (patrně počátek 19. století) malý shluk staveb sestávající z uzavřených usedlostí a několika domů bezzemků. Struktura vznikla živelně, bez patrné koncepce. Jihovýchodně, opět v odstupu od sídelního jádra, se nacházela malá skupina obytných a hospodářských staveb. Stavby vyrůstaly ve značných odstupech volně podél komunikací – zástavba vytvářela rozptýlenou formu.

Stávající urbanistická struktura: fragment původního návesního celku rozvolněná zástavba s lokálními shluky – v rozsahu historického sídla

Současnou půdorysnou strukturu tvoří několik původních staveb, rozptýlených prakticky v celém rozsahu historického sídelního celku, a dva drobné soubory situované jihovýchodně, podél cesty na Hory. Několik objektů bylo rovněž vybudováno volně v rámci půdorysu sídla. V centru Bělé, západně od cesty do Nové Pece, se nachází kompaktnější skupina tvořená třemi původními domy.

Sídlo je půdorysně poměrně jasně ohraničeno, pouze jihovýchodním směrem vybíhají dva výše zmíněné drobné soubory.

Struktura velmi utrpěla ztrátami v historickém stavebním fondu, novodobé objekty pouze živelně, bez jakéhokoli patrného konceptu, půdorysný celek doplňují.

 

Dochovanost urbanistického typu:

návesní forma: 4 částečná

hromadná forma (severozápadně od návesního celku): 0 téměř zanikla

rozptýlená zástavba: 0 kromě jediného objektu zanikla

Bělá velmi utrpěla likvidací historické zástavby formující návesní prostor. Z původní struktury byla zachována pouze skupina dvou dvorců a dvou navazujících fragmentů usedlostí, situovaná v severozápadní části někdejší návsi. Z protilehlé, východní fronty existuje pouze průčelní hmota jediného dvorce (č.p. 17). Návesní forma je již prakticky nečitelná, souvislý blok původních budov poskytuje částečnou, avšak velmi důležitou informaci o její původní podobě. Částečně se rovněž dochoval objekt č.p. 1, situovaný na jihovýchodním okraji sídla.– jedná se o stavbu asymetricky se vydělující návesního celku.

Do struktury sídla neblaze zasáhla novostavba č.p.22, situovaná při komunikaci na Novou Pec. Objekt hromadného ubytování byl realizován v zahradním traktu jedné z dochovaných usedlostí a bezprostředně tak narušil intaktní vazbu historického celku na volnou krajinu. Nepatřičnost tohoto počinu byla navíc umocněna faktem, že je stavba vybudována ve svažitém terénu, a v rámci sídla se velmi pohledově uplatňuje. Sklon pozemku byl vyrovnán mohutným valem, vytvářejícím platformu, na níž je objekt umístěn.

Dochovaná zástavba návesního celku byla rovněž narušena realizací dvou bytových domů v severovýchodním cípu historického prostoru. Jedná se o hmotově neodpovídající budovy, je však pozitivní, že nezasahují do plochy původní návsi a je tedy možné strukturu formovaného celku obnovit.

V severozápadním cípu sídla se nachází nekompletní usedlost, pozůstatek shlukového souboru při cestě do Želnavy. Východně od cesty existují ještě dvě původní jednoduché stavby, zánikem podstatné části objektů v této části sídla je však původní hromadná struktura již nečitelná.

Drobný celek rozptýlené zástavby situovaný severovýchodně od sídla kromě jediného objektu zanikl.

 

Plužina

Plužina náležející k Bělé je od plužiny Želnavy a Perneku vymezena hranicí katastrálního území. Od Nové Pece pak vodní plochou Lipenské přehrady.

Typ plužiny: traťová, dělená úseková

Pravděpodobně se s ohledem na dobu vzniku jednalo o traťovou plužinu. Rozhodně se však nejednalo o její typickou formu. Pozemky přiléhající k sídlu mají záhumenicové uspořádání. Postupně zřejmě docházelo k parcelaci dalších pozemků a plužina tak nabyla charakteru plužiny dělených úseků. Zemědělská půda byla využívána jako pole, louky i pastviny.

Dochovanost plužiny: 4 částečná

Scelování pozemků značně setřelo její historickou strukturu. Zachována zůstala jen část základního členění na jednotlivé tratě. Vnitřní členění jednotlivých tratí bylo prakticky zcela setřeno.

Vazba plužiny na sídlo:

Sídlo je tak jako v minulosti přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.