Nová Pec

JELENÍ - Základní údaje

Sídelní enkláva malé horské vísky Jelení leží v údolí Jezerního potoka a je obklopena rozsáhlými lesními celky. Administrativně je víska součástí obce Nová Pec.

Jedná se o jedno z nejmladších a také nejodlehlejších šumavských sídel, jeho vznik je spjat s dřevařstvím.

Víska leží v nadmořské výšce 850 - 890 m. Enklávou prochází Schwarzenberský plavební kanál, těsně nad osadou stojí portál jeho plavebního tunelu.

 

Prostorové souvislosti

Sídelní enkláva leží v  sevřeném údolí a je výrazně ohraničena zalesněnými masivy Perníku a Jelenské hory na severu, a Plechého na jihu. Pouze v jihovýchodní části enklávy se údolí mírně otevírá.

 

Typologie české krajiny

Celé území leží v krajinném typu:

6L13 – novověká lesní krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů

 

Historie

První snaha osídlit tohoto území (nedaleký Joklův les) se objevila již v roce 1728. Lesní knížecí úřad však se záměrem nesouhlasil, protože by byl ohrožen knížecí lov trofejní jelení zvěře, která se v této oblasti vyskytovala. Ke vzniku první osady došlo až v roce1793, v souvislosti se stavbou plavebního kanálu, jehož ústí vodního tunelu bylo vybudováno v místě dnešního sídla, původně zvaného Jelení Vrchy.

Zpočátku osadu tvořily pouze dřevěné stavby, které sloužily pouze k přespávání dřevorubců a dělníků plavebního kanálu. Později, v roce 1796 byly knížecí správou vymezeny parcely k trvalému bydlení. Historie Jelení byla v minulosti úzce spjata s dřevařstvím a Schwarzenberským kanálem, který umožňoval splavování polenového dříví ze Šumavy až do Rakouska.

Po vysídlení v roce 1946 byla většina chalup opuštěna a ponechána napospas přírodě. Chátrající stavby byly pak v roce 1953 strženy a zlikvidovány. Zachovalo se jen několik domů, převážně na severozápadním okraji enklávy, kde byly nově postaveny i čtyři typově shodné objekty.

 

Vývoj osídlení

Počet obyvatel postupně rostl a kulminoval v první polovině 20. století. Poválečný odsun německého obyvatelstva znamenal i přes částečné dosídlení dramatický pokles počtu trvale bydlících na cca 20% předválečného stavu. Po částečné stabilizaci začal od šedesátých let počet trvale bydlících opět klesat. Od pádu totalitního režimu dochází k oživování sídla a počet obyvatel stoupá.

 

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině

Vzhledem k poloze v hlubokém, lesem sevřeném údolí se enkláva neuplatňuje v dálkových pohledech.

Oblast krajinného rázu

2. Horní Lipno

Sídlo leží v SZ cípu oblasti nedaleko od ohraničení s OKR 6, na jedné z jejích os – Schwarzenberském kanálu.

 

Místa krajinného rázu

Naprostá většina zástavby se vyskytuje pouze v jednom KvC I (v ostatních celcích celé enklávy se vyskytují pouze samoty). Jeho ohraničení je kruhově uzavřené po amfiteátru hřebene a otevírá se pouze na J v ose Jezerního potoka. Protože odlesněná část nezaujímá výraznější podíl, převažuje ještě v KvC matrice lesní (Ls) se zvýšenou vnitřní krajinářskou hodnotou 2.