Nová Pec

NOVÁ PEC - Základní údaje

Území je součástí rozsáhlé sídelní enklávy, vytvářející sídelní pás, který lemuje řeku Vltavu, (jedná se zejména o levobřeží a pouze zde v prostoru Nové Pece zasahuje i na pravý břeh). Bezlesý prostor je osazen množstvím vesnic, sedm z nich přímo zasahuje do řešeného území a řada dalších leží mimo něj. Vzhledem k jeho velké rozloze nebude tento sídelní pás řešen společně jako jedna enkláva, ale každé sídlo bude spolu s jeho plužinou hodnoceno samostatně.

 

Základní údaje

Sídelní enkláva je situována ve východní části Šumavy na pravém břehu širokého údolí Vltavy nad vodní nádrží Lipno. Obec se skládá z několika prostorově oddělených částí. Horním okrajem odlesněného prostoru prochází Schwarzenberský plavební kanál, který je zde Novopeckým smykem spojen s Vltavou.

Pro potřeby této práce je nutné jednotlivé části jednoznačně pojmenovat. Sídelní prostor kolem dnešní Nové Pece se v uplynulých šedesáti letech dosti dramaticky vyvíjel, některé urbanistické celky zanikaly, další vznikaly či rozšiřovaly původní soubory. Původní místní názvy se tak v průběhu historie přenesly na jiné celky a pro přesnější charakteristiku učinili situaci dosti nepřehlednou.

Zástavbu na nejvýše položeném místě enklávy, v její jihozápadní části u levobřežního přítoku Novopeckého potoka nazýváme Nová Pec, novodobou zástavbu nad Lipenskou přehradou, východně od Novopeckého potoka, označujeme jako Nové Chalupy, sousedící celek podél hlavní komunikace, oddělený Novopeckým potokem, pak Dlouhý Bor. Fragment rozptýlené zástavby v sousedství komunikace mezi Novou Pecí a Dlouhým Borem nazýváme Láz, malou skupinu objektů severozápadně od Dlouhého Boru při ústí Jezerního potoka označujeme jako Vltava, segment rozptýleného osídlení jihozápadně od Dlouhého Boru při cestě na Jelení nazýváme Pod Lesem a soubor rozptýlené zástavby na severozápadě enklávy pod Ovesným vrchem pak Ovesná.

Původní sídlo ležící na jihozápadě enklávy (nazýváme jej Nová Pec) je dochováno jen z části (drobná silniční víska Kenek v minulosti ležící v jeho blízkosti zanikla zcela). Centrum sídla se postupně přesunulo k severovýchodu do místní části Nové Chalupy. Nová Pec leží v nadmořské výšce 775-800 m, Láz 755 – 765 m, Pod Lesem 740 – 750 m, Dlouhý Bor 725 – 735 m, Nové Chalupy 725 – 760 m a Vltava 725 m.

 

Prostorové souvislosti

Sídlo leží na pravém břehu širokého údolí Vltavy, v jeho plošší dolní části, dno pak vyplňuje vzdutí vodní nádrže Lipno. Řešené území se sklání k severovýchodu. Celé údolí pak rámují výrazné zalesněné svahy Želnavské vrchoviny na severovýchodě a masiv Plechého a Smrčiny na jihu až západě.

 

Typologie české krajiny

Většina území leží v krajinném typu:

6M2 – novověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

Část území bezprostředně navazující na vodní nádrž Lipno již náleží do krajinného typu:

3R2 – vrcholně středověká rybniční krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

 

Historie

Založení obce se datuje k polovině 17. století, díky vévodovi na Krumlově a knížeti z Eggenbergu Johanu Christianu, který dal svolení k jejímu vybudování. Toto povolení bylo zaneseno do rezoluce dne 15. listopadu 1689. Ze šlechtického rodu Vítkovců – Rožmberků z Krumlova přešla obec v roce 1719 dědickým právem na rod Schwarzenberků, v jejich majetku pak sídlo zůstalo až do roku 1938. V okolí původního sídla postupně vznikaly další osady: v roce 1780 Dlouhý Bor, v roce 1848 Nové Chalupy a v roce 1850 Láz. Nejvýznamnějším zdrojem obživy byla práce v lese a při jeho plavení. Období mezi světovými válkami, v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, zažívala ves období rozmachu. Po druhé světové válce došlo v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva k úpadku. Některé vísky v okolí zcela zanikly (Ovesná, Kenek). Po vybudování Vodní nádrže Lipno a s růstem turismu nastává zejména v částech Nové Chalupy a Dlouhý Bor další období rozvoje, které přetrvává do současnosti.

 

Vývoj osídlení

Ve všech částech počet obyvatel s menšími výkyvy rostl a kulminoval ve 30. letech 20. století. Po poválečném odsunu německého obyvatelstva dochází k dramatickému poklesu obyvatel. Některé sídla zcela zanikají u ostatních je i po dosídlení počet obyvatel na úrovni 20 – 40% předválečného stavu. Do šedesátých let pak počet obyvatel ve zbylých částech rostl. V části Láz pak již jen klesá, V Nové Peci a Dlouhém Boru kolísá, má však sestupnou tendenci. V části Nové Chalupy se počet obyvatel i rozsah sídla dynamicky rozvíjí a jako v jediné z celého řešeného území překračují předválečné hodnoty. Od osmdesátých let pak počet obyvatel mírně klesá i zde. V současnosti dokončovaná výstavba bytových domů však může tento trend změnit.

 

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině

V rámci širokého údolí Vltavy se zástavba uplatňuje v dálkových pohledech jen částečně. Významněji se uplatňují pouze výše položené části Láz a Nová Pec

Oblast krajinného rázu

2. Horní Lipno

Obec leží ve střední části oblasti u její hlavní osy – vodní nádrži Lipno, která zde zatopila původní koryto Vltavy a přilehlou nivu. Přestože je zástavba samotné Nové Pece poměrně rozsáhlejší, nevytváří výraznější krajinnou singularitu.

Místa krajinného rázu

Většina zástavby je soustředěna do dvou oddělených částí, které nazýváme Nové Chalupy (KvC I-III) a Nová Pec (KvC VI a VII), které propojují další dva celky – jeden pouze s ojedinělými objekty (KvC V), druhý s rozsáhlým dřevozpracujícím areálem (KvC IV). KvC I-III jsou součástí prostoru Lipenské přehrady, tzn. že jejich ohraničení je vždy uzavřené na hraně údolí a naopak výrazně otevřené v jeho ose. KvC VI vytváří jakousi plošinu, která se pohledově otevírá téměř na všechny strany, ale především do hlavního údolí, od kterého jí oddělují táhlé svahy, vymezující KvC V a IV. Nad zmíněnou plošinu pak vystupuje KvC VII. V KvC I a II je rozhodující matrice vodních nádrží v běžném reliéfu (Vr) doplněná matricí městské kobercové zástavby (Mk), která je pro celé řešené území značně atypická. V KvC III, V a VII převažuje matrice smíšená zemědělsko-lesní (Sz), která v KvC IV přechází již do lesní (Ls). Matrici KvC VI tvoří vesnická rozvolněná zástavba (Nr). Vnitřní krajinářská hodnota všech matric je pouze střední, tzn. 3, kromě KvC VII, kde je zvýšená (2).