Nová Pec

PĚKN? - Architektonická analýza

Převažující architektonický typ původní zástavby (stav před II sv. válkou):

návesní prostor: dům Českokrumlovska a Horního Povltaví

zástavba mimo centrální prostor sídla: stavby formálně přejímající vzory starší zástavby oblasti tzv. šumavského roubeného domu, v 2. pol. 19. stol. částečně stavebně upravované do podoby regionální zděné architektury jihovýchodního podhůří Šumavy

Historická zástavba v sídle se typologicky řadí k domu Českokrumlovska a Horního Povltaví. Typickým objektem byl patrový tří až čtyřstranný dvorec (případně i dvojstranný tvaru L), tzv. „vierkant“, na mapách stabilního katastru z 2. čtvrtiny 19. století téměř výhradně zděný. Byl opatřen jednotnou valbovou střechou podélně orientovanou do návesního prostoru, v případě ukončení dvorce kolmými rameny bývala střecha v sídle rovněž valbová. Dle dochovaných pramenů byly dvorce v těchto enklávách původně stavěny jako roubené, jejich architektonická podoba se však do dnešních dnů nedochovala.

Zástavba mimo formovaný návesní prostor byla objemově jednodušší – jednalo se nejčastěji o stavby jednoduchého obdélného půdorysu. Z dostupné obrazové dokumentace a existující zástavby je patrné, že i řada staveb mimo centrální prostor sídla nese znaky zděné zástavby jihovýchodního podhůří Šumavy – budovy byly často dvojpodlažní, cele omítané, s polovalbovou či valbovou konstrukcí střechy (jihovýchodní část sídla). Tyto úpravy pocházely však již z období 2. poloviny 19. století, starší stavby typologicky vycházely z tradičních vzorů typických pro horskou část Šumavy (oblast tzv. šumavského roubeného domu) – jednalo se o přízemní objekty s mohutnou sedlovou střechou a výdřevou štítu, v nejstarší historii roubené, během 19. století často přezdívané či dodatečně omítané, event. opatřované dřevěným obkladem.

Historické snímky zástavby severovýchodní partie sídla neměli autoři práce k dispozici, není proto možno doložit předválečnou podobu objektů v této části. Dá se předpokládat, že nesly podobné znaky, které bylo možno najít v jihovýchodní partii enklávy (viz výše)

 

Míra zachovalosti historického architektonického typu:

dům Českokrumlovska a Horního Povltaví: 4 částečná

stavby formálně náležející k tzv. šumavskému roubenému domu (jihovýchod sídla):

3 dobrá

Veškerá původní zástavba utvářející návesní prostor zanikla, dochovaly se pouze dvě stavby nacházející se v rámci historického půdorysu v centru návsi (č.p. 18 a budova bývalé školy, která je velmi citlivě rekonstruována). Existuje rovněž podstatná část původních objektů v jihozápadní části enklávy, které v historii tvořily ucelený soubor. Objekty si v zásadě uchovaly původní objemové řešení, jemný architektonický detail však v mnoha případech setřely novodobé stavební úpravy.

V jihovýchodní části celku se dochovalo několik staveb náležejících základní formou k tzv. šumavskému roubenému domu – objekty byly již v období před II. světovou válkou patrně všechny zděné s omítanou fasádou, v některých případech i výdřevou štítu. Existující stavby si uchovaly původní objem i čitelnost architektonických prvků.

Celková architektonická hodnota sídla: 4 nízká

Architektonicky nejhodnotnějšími stavbami jsou kostel sv. Anny, dva dochované historické objekty situované jižně (č.p. 18 a zejména budova školy) a přes řadu nevhodných novodobých stavebních úprav i soubor staveb situovaný na jihovýchodním okraji sídla. Prakticky veškerou poválečnou i současnou výstavbu tvoří objekty odpovídající konvenčnímu dobovému stavitelství průměrné až podprůměrné architektonické úrovně. Třípodlažní bytové domy, nepatřičně vstupující do sídelního obrazu, se nacházejí v sousedství utilitární řadové zástavby, východní strana zaniklého návesního prostoru je tvořena proporčně nevhodně řešenými rodinnými domy (malý podíl délky vůči šířce), siluetu sídla pak završuje objekt zemědělského družstva, který se měřítkem i kulturou formy stojí mimo veškerá kvalitativní kritéria.