Rejštejn

KOZÍ HŘBETY - Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ:

  • Velký a Malý Kozí Hřbet: návesní vísky

Malé formované vísky, jejichž půdorysnou strukturu utvářelo několik usedlostí sevřených kolem veřejného prostoru – podélné návsi .

  • Dobronín: návesní víska a mladší rozvolněná silniční struktura

Jádro vísky tvořilo několik staveb jednoduchého půdorysu uspořádaných kolem návesního prostoru - jihovýchodní strana návsi byla nezastavěná. Na přelomu 19. a 20. století vzniklo několik domů podél bývalé cesty na Zhůří, stavby byly řazeny jednostranně podél komunikace s poměrně velkými vzájemnými rozestupy.

  • Plzenec: královácký dvorec

Samostatný dvorec s několika doprovodnými objekty.

  • druhotně v plužině: izolovaně stojící stavby a rozptýlená zástavba

Jihozápadně a východně od Malého Kozího Hřbetu vznikla v 2. polovině 19. a na počátku 20. století živelně řada staveb vytvářejících drobné rozvolněné celky. V několika lokalitách se ojediněle vyskytovaly i izolovaně stojící objekty.

 

Stávající urbanistická struktura:

  • Velký a Malý Kozí Hřbet: návesní vísky

Ve Velkém Kozím Hřbetu dochované stavby zřetelně vymezují návesní prostor. Zástavba Malého Kozího Hřbetu rovněž nese znaky návesní formy, která je však vzhledem k chybějícím objektům v klíčových pozicích půdorysné struktury méně čitelná.

  • Dobronín: drobná rozvolněná silniční struktura

Strukturu v současné době tvoří několik domů, které jsou se značnými vzájemnými odstupy řazeny podél komunikace.

  • drobná rozvolněná struktura, samostatně stojící objekt

Jihozápadně od Malého Kozího Hřbetu je situována drobná skupina rozptýlené zástavby tvořená původními objekty, doplněná pouze o novostavbu realizovanou v posledních letech. Jihovýchodně od sídla se nachází izolovaná stavba.

 

Dochovanost urbanistického typu:

- Velký Kozí Hřbet: 2 velmi dobrá

- Malý Kozí Hřbet, rozptýlená zástavba: 3 dobrá

- Dobronín návesní struktura: 4 částečná

rozvolněná silniční struktura: 1 výjimečná

- Plzenec: 0 zanikl

Návesní vísky Malý a Velký Kozí Hřbet a Dobronín byly částečně narušeny demolicí budov či jejich částí (zejména zadních traktů) již v 1. polovině 20. století. Po 2. světové válce zanikly tři stavby orientované do návesního prostoru Velkého Kozího Hřbetu, přesto zůstal jeho charakter dosti čitelně zachován. V mladší historii zanikly dvě klíčové stavby v severní frontě návsi Malého Kozího Hřbetu, forma je stále patrná, ve srovnání se sousední strukturou je však její zřetelnost menší. U Dobronína byly v 2. polovině 20. století odstraněny i dva objekty, které významně spoluutvářely návesní prostor, forma tak zcela ztratila svoji čitelnost; druhotná rozvolněná silniční víska však zůstala zachována v nezměněné podobě. Rozptýlená struktura zástavby mimo formované půdorysy sídel se jihozápadně od Malého Kozího Hřbetu dochovala prakticky v původním rozsahu, drobné soubory objektů situované východně však zanikly. Z původních samostatně stojících staveb se dochovala jediná, při cestě na Podlesí.

Královácký dvorec Plzenec zcela zanikl.

 

Plužina

Typ plužiny: úseková a dělená úseková

Pozemky byly členěny na víceméně pravidelné obdélné úseky. Některé z nich byly vnitřně dělené na rovnoběžné úzké pásy. Území bylo využíváno jako mozaika polí, luk a pastvin.

Dochovanost plužiny: 1 – 2 výjimečná až velmi dobrá

Pouze několik úseků, zejména v okolí vísek bylo sceleno do větších ploch. Většina plužiny si však zachovala své historické členění. V posledních desítkách let však většina území masivně zarůstá. Nejdříve zarostlo ohraničení úseků (kamenice a meze) ale dnes již zarůstají velké části plužiny plošně.

Vazba plužiny na sídlo:

Vísky tvoří přirozená jádra plužiny, která je ze všech stran obklopuje.


Poslat na email





* povinné položky

Naši partneři