Rejštejn

REJŠTEJN - Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Zachovat a novou výstavbou podpořit sevřený městský charakter centrální části sídla.

• Zachovat soustředěný charakter sídla – nerozvolňovat zástavbu na okrajích a nestavět v krajině žádné samostatné objekty ani jejich skupiny.

• Nezastavovat prostor jižně od historického jádra s náměstím – zachovat jeho bezprostřední návaznost na volnou krajinu.

• Neumisťovat zástavbu do zahradních traktů existujících staveb vymezujících centrální náměstí.

• Domy situovat co nejblíže komunikacím.

• Zejména v historickém jádru a jeho bezprostředním okolí neoplocovat prostor mezi domem a komunikací. U zástavby městského charakteru pak musí zůstat veřejný prostor dosahující k linii zástavby neoplocen či jakkoli ohraničen.

• Důrazně dbát na etapovitost zastavování rozvojových ploch.

• Nerozvíjet zástavbu v nivě Otavy.

• Významným prvkem území je vodní tok Otavy. Zachovat jeho přírodní ráz a zásadně se vyvarovat tvrdých regulací. Ty jsou zcela nepřijatelné zejména mimo zastavěné území –viz opevnění koryta severně od obce, realizované v nedávné době.

• V maximální míře zachovat vazbu sídla na zemědělskou krajinu – Rejštejn je jedním z minima městských struktur na území České Republiky, která si uchovala čitelnou jádrovou část bezprostředně obklopenou volnou krajinou. Je tedy zcela klíčové vyvarovat se výstavby na existujících nezastavěných plochách, zejména severně, jižně a jihovýchodně od jádrové části sídla (zástavba náměstí),.

• Podél objektů zemědělského areálu by bylo vhodné vysázet stromovou zeleň, která potlačí pohledovou exponovanost staveb.

• Vzhledem k charakteru území a poloze sídla na okraji NP rezignovat na další rozvoj průmyslových ploch a spíše se soustředit na rozvoj služeb souvisejících s cestovním ruchem.

 

Celkové hodnocení

Rejštejn je jediným městským celkem v řešeném území. Podoba jeho jádrové části nebyla, na rozdíl od vesnic v okolí, formována lidovým stavitelstvím. Tuto skutečnost je třeba reflektovat při diskuzích o vzhledu budoucích staveb a uplatňovat na výstavbu sídelního jádra specifická kritéria.

I v rámci České republiky patří Rejštejn k velmi dobře dochovaným sídlům, jen omezeně narušených novou výstavbou. Bezprostřední návaznost historického jádra na volnou krajinu je již dnes zcela výjimečná, a proto je velmi žádoucí ji zachovat.

Poloha Rejštejna doslova předurčuje sídlo k tomu, aby se stalo turistickou základnou pro návštěvníky národního parku. Rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem je zde opodstatněný a má perspektivu.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

• Rejštejn má v prostorových rezervách existující zástavby poměrně velký rozvojový potenciál, jehož naplněním by nebyl dochovaný krajinný ráz ohrožen. Zásadní je však trvat na etapovitosti nově vznikající zástavby.

• Realizací některých záměrů navržených územním plánem by došlo k narušení dochovaného krajinného rázu. Z toho důvodu je tedy nutné:

• Nezastavovat plochu navazující z jižní strany na zástavbu kolem náměstí. Netýká se obestavění cesty na západním okraji této plochy.

• Zrušit plochu pro bydlení jihozápadně od bývalé sklárny (na území NP).

• V části Klášterský Mlýn nerozvíjet zástavbu do strmého svahu ani severním směrem podél toku. Je žádoucí zachovat zde stávající stav, kdy reprezentativní vila č.p. 10 zástavbu na severním okraji zcela uzavírá.

• Zrušit východní polovinu velké rozvojové plochy na okraji obce směr Kašperské Hory a plochu zastavěného území pod cestou na Červenou

• Historické městské jádro – plochy funkčně vymezené jako bydlení městského typu si musí zachovat charakter sevřené městské zástavby.

• Do bydlení sevřeného městského typu zahrnout i zástavbu podél hlavní silnice, severně od mostu přes Losenici.

• Specifický sevřený charakter by měla mít i zástavba navazující na historické formy mimo bezprostřední sídelní jádro, zejména podél silnice na Srní a Kašperské Hory.

• Hlavní platformou sídelního rozvoje by měly být prostorové rezervy ve stávající zástavbě a její zahušťování.

• Po vyčerpání těchto rezerv je v další fázi rozvoje možno zastavět volné plochy na východním okraji sídla, podél cesty na Červenou, max. po stávající samostatně stojící objekty.

• Je nevhodné zastavovat svahové partie severovýchodně od historického jádra mezi pravobřežní zástavbou Losenice a západním okrajem silničního celku podél komunikace na Kašperské Hory. Zásadně ji nezastavovat dokud nebudou zcela vyčerpány výše uvedené rozvojové možnosti. A i za takové situace by se mělo jednat pouze o její dolní část.

• Nevhodné je umístění a ztvárnění odstavného parkoviště v blízkosti centra sídla. Návrhy vhodnějších řešení:

• Přesunout odstavné parkoviště na západní okraj obce na plochu technické infrastruktury.

• Obestavět komunikace domy městského typu a situovat parkoviště až za ně.

• Ve východní části Klášterského mlýna by bylo vhodné dále nerozvíjet plochy pro výrobu a takové plochy omezit na okolí bývalé sklárny.

• Prostor před Spaunovou vilou by bylo vhodné vzhledem k významu stavby a charakteru tohoto prostoru převést do kategorie veřejná zeleň.

• Prostor zahrady s reprezentativním objektem (č.p. 10) na severním okraji sídla je žádoucí převést z plochy pro výrobu na plochu pro potřeby turistického ruchu (např. ubytování).

• Nerozvíjet žádné stavební, skladovací a podobné aktivity dále na sever podél Otavy. Sběrný dvůr je možné situovat např. do prostoru severně od bývalých skláren. Tento prostor je případně možné částečně rozšířit na úkor ladem ponechaných ploch.

• Plochám pro sport a rekreaci v SZ části sídla by měly dominovat nezastavěné plochy a objekty by zde měly být realizovány pouze výjimečně.

• Plocha pro sport a rekreaci jižně od Losenice by měla být zrušena .

• Nelesní plochu ve svahu severně od obce by bylo vhodné obhospodařovat. Není však natolik rozsáhlá, aby opodstatnila stavbu zemědělské farmy v tomto území. Žádné objekty zde tedy není vhodné stavět.

• Vzhledem ke špatné dopravní situaci v obci je oprávněný záměr na vybudování silničního obchvatu. Jeho navržená trasa podél Otavy je zcela nežádoucí, protože dojde k přerušení vazby zastavěného území přes zahrady na řeku. Nenávratně se tím ztratí jedna ze základních hodnot sídla. S ohledem na tuto skutečnost, je nutné hledat vhodnější varianty jeho vedení, nejlépe dvěma přemostěními Otavy a tunelem západně od Klášterského mlýna.

• V současnosti nezastavěný prostor východně přes řeku od Václavíkovy pily je žádoucí nezastavovat a přednostně využít existující areál.