Rejštejn

SVOJŠE - Základní údaje

Základní údaje

Sídelní enkláva je situována v centrální části Šumavy, na výrazném svahu sklánějícím se do vnitrozemí. První zmínky o osadě Svojše pocházejí z roku 1584, nedlouho poté, co zde byla založena sklářská huť. Prochází tudy silnice Rejštejn – Kvilda. Nadmořská sídla obce je 795 m. Nadmořská výška enklávy se pohybuje v rozmezí 745 – 850 m.

 

Prostorové souvislosti

Sídelní enkláva leží na výrazném svahu sklánějící se k šumavskému podhůří. Jedná se o levý svah Rýžovního potoka v sousedství plochého sedla nad Dračími skalami.

 

Typologie české krajiny

6M13 – novověká lesozemědělská krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů

 

Historie

Rytíř Zmrzlík ze Svojše, zástavní držitel Kašperka, tu založil sklářskou huť. První zmínky o osadě Svojše pocházejí z roku 1584, nedlouho po založení sklářské huti. Po zániku hutě se vesnička příliš nerozvíjela.

Vývoj osady byl úzce spjat s osadou Kozí Hřbety a s obcí Horská Kvilda, až do roku 1850 tvořily jeden správní celek.

K Svojši (Zwoischen) patřily samoty Vysoká Mýť (Hochreuth), Bergerhütte, Puchingerův dvůr (Buchingerhof), Wasserreuth a Jelenov (Hirschenstein).

Obyvatelé byli vesměs zemědělci nebo dřevorubci, někteří pracovali i ve sklářských hutích v okolí. V posledních cca 200 letech (kdy máme k dispozici mapovou dokumentaci) si obec zachovala téměř identický charakter a plošný rozsah.

Dnes se jedná o rázovitou šumavskou osadu, kde je z částečně zachován soubor šumavských lidových domů.

 

Vývoj osídlení

Počet obyvatel s menšími výkyvy stoupal a kulminoval ve dvacátých letech 20. století. Od té doby klesá. S II. světovou válkou související změny v osídlení způsobily cca poloviční pokles počtu obyvatel. Sestupný trend počtu obyvatel pokračuje až do současnosti. Plošný rozsah sídla však zůstal za posledních cca 200 let prakticky nezměněn.

 

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině: výrazné

Sídlo leží na výrazném svahu sklánějícím se do české kotliny a významně se uplatňuje v dálkových pohledech.

Oblast krajinného rázu

17. Kaňon Křemelné-Vydry–Otavy

Sídlo leží v SV části oblasti na její výrazné vedutě zdvíhající se nad zaříznuté údolí Vydry-Otavy, které tvoří hlavní její osu.

Místa krajinného rázu

Kompaktní zástavba sídla leží pouze v jednom KvC - I (v KvC II se vyskytují jen objekty zemědělského areálu). Jeho ohraničení je téměř po celém obvodě poměrně uzavřené a více se otevírá pouze v ose údolí směrem do KvC II, daleko méně pak v sedle Z od obce.

Matrice KvC I je smíšená zemědělsko-lesní (Sz), v KvC II již více převažuje m. zemědělských travních porostů (Zt). Obě mají zvýšenou vnitřní krajinářskou hodnotou 2.


Poslat na email





* povinné položky

Naši partneři