Srní

SRNÍ - Základní údaje

Sídelní enkláva je osazena čtyřmi samostatnými sídelními útvary:

Srní, Staré Srní, Mechov a Dolní Hrádky

V minulosti byly součástí enklávy i Prostřední a Horní Hrádky, Zelená Hora, Sedlo a Údolí. Dnes však již jsou vizuálně odděleny pásem lesa a jsou proto popisovány samostatně.

Základní údaje

Enkláva leží v poměrně plochém reliéfu nad hlubokým kaňonem Vydry. Až pozdě v novověku zde vznikla dřevařská osada – dnešní Staré Srní (1. písemná zmínka z roku 1720). Později se osídlení rozrostlo do několika soustředěných vesnic a areálů rozptýleného osídlení. Centrum se postupně zformovalo kolem kostela Nejsvětější Trojice z roku 1805 (dnešní Srní). Nadmořská výška celé enklávy se pohybuje v rozmezí 805 – 925 m. Západním okrajem enklávy prochází Vchynicko–Tetovský plavební kanál dokončený v r. 1801 na popud kníže Schwarzenberga.

Památkově chráněné objekty: č.p. 46 (svobodný kralovácký dvorec s pův. vnitř. uspořádáním), č.p. 47 (Klostermannův dům) a kostel Nejsvětější Trojice (polovice obložena šindelem).

Typologie české krajiny

Celá sídelní enkláva leží v krajinném typu:

6M2 – novovělá lesozemědělská krajina běžného reliéfu členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika.

Na západě je enkláva ohraničena výrazným krajinným typem:

6L13 – novověká lesozemědělská krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů

Na severu a východě je enkláva ohraničena neméně výrazným krajinným typem:

6L13 – novověká lesní krajina zaříznutých údolí

Prostorové souvislosti

Enkláva leží v plochém reliéfu, z kterého vystupují oblé vrchy. Mělká údolí vodních toků se postupně zahlubují, aby nakonec prudce spadaly do hlubokých kaňonů Vydry a Křemelné. Přes tato údolí se otevírají působivé pohledy na zalesněné masivy Huťské hory a Křemelné na protilehlých březích. Většina enklávy leží v údolí Hrádeckého potoka a je víceméně pohledově spojitá. Pouze okolí Mechova a území S od Srní jsou plochými hřbítky vizuálně odděleny.

Historie

Osídlení území započalo počátkem 18. století, kdy zde vyrostla dřevařská osada Staré Srní. V prostoru severně a východně od ní postupně vznikalo rozptýlené osídlení. Na jeho okraji směrem ke Starému Srní byl v roce 1788 postaven dřevěný kostel Nejsvětější Trojice, později přestavěn na kamenný. Kolem něj se postupně zformovala nová soustředěná ves - Srní. Ještě později vznikl Mechov. I toto území zasáhl před a poválečný odsun obyvatel. Krom několika zaniknuvších rozptýlených usedlostí bylo území dosídleno a prostorový rozsah osídlení zůstal prakticky zachován. Srní se i v dalších letech dále rozvíjelo, v posledních letech tento trend ještě zesílil.

Vývoj osídlení

S drobnými výkyvy počet obyvatel enklávy pozvolna rostl a kulminoval před druhou světovou válkou. Poté následoval prudký pokles, cca na třetinu. Minima dosáhlo v 80. letech a od té doby počet obyvatel zvolna roste.