Stožec

ČESKÉ ŽLEBY - Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ:

jižní část sídla: silniční ves (štítová orientace staveb)

Jedná se o nejstarší část enklávy, která s největší pravděpodobností vznikla počátkem 18. století, záhy po založení sídla. Zástavba byla pravidelně, oboustranně a těsně řazena ke komunikaci, stavby byly uspořádány řadově, bez vzájemných odstupů.

severní část sídla: hromadná silniční ves

východní část sídla: hromadná silniční ves jednořadá

Zástavba, která se rozvíjela podél komunikací od staršího jádra kolem kostela sv. Anny, zachovávala silniční charakter, její půdorysné uspořádání však bylo méně pravidelné. Tato skutečnost odpovídá postupnému růstu enklávy.

Mimo kompaktní, soustředěné sídlo se nacházely pouze hájovna a dva mlýny v údolí Mlýnského potoka.

Stávající urbanistická struktura: rozvolněná hromadná silniční

Podstatná část původní zástavby zanikla. Novodobá zástavba narušenou půdorysnou struktury sídla postupně doplňovala, v severní části sídla vznikla v 80. letech 20. stol. skupina řadových domů. Přes poměrně četné realizace z posledních let si struktura stále udržuje neuspořádanou rozvolěnou silniční formu.

Dochovanost urbanistického typu: 3 dobrá

Charakter kompaktní silniční půdorysné formy byl proměněn demolicemi naprosté většiny původních staveb - dochovalo se cca 7% historických objektů v různých částech sídla. Nejstarší struktura v jižní části sídla se dochovala pouze ve fragmentu na západní straně komunikace, v severní části sídla a podél dalších komunikací existují z historické struktury rovněž pouze zlomky, které však nevytvářejí pevnou vzájemnou vazbu. Výsledná forma zástavby principielně ctí typické komunikační uspořádání, vzhledem k nekoncepčnímu vyplňování prostorových rezerv po zaniklých objektech však postrádá historickou sevřenost. Usměrněním – etapizací – stavebního rozvoje v rámci původního půdorysu sídla lze historickou formu obnovit.

 

Plužina

Typ plužiny: úseková a dělená úseková

Pozemky mají tvar nepravidelných úseků a zejména rovnoběžných pásů, na které je většina úseků vnitřně členěna. Naprostá většina ohraničení (i uvnitř úseků) je tvořena kamenicemi (často z velkých balvanů). Nad ornou půdou převažovaly travní porosty, zejména louky. Pastviny byly původně nečleněné a obhospodařované společně. Až později částečně dochází k jejich rozparcelování.

Dochovanost plužiny: 1 – 2 velmi dobrá až výjimečná

Území bylo jen okrajově zasaženo scelováním pozemků. Naprostá většina historických ohraničení zůstala zachována. Plužina je narušována zejména postupným zarůstáním. Neustále vzrůstající množství rozptýlené zeleně se již mnohdy spojuje do souvislých ploch.

Vazba plužiny na sídlo:

Sídlo je přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.