Stožec

DOBRÁ - Architektonická analýza

Převažující architektonický typ původní zástavby (stav před II sv. válkou)

– smíšená forma alpského a šumavského roubeného typu domu

Historická zástavba ve svém dispozičním i formálním uspořádání zahrnovala jak znaky staveb alpského typu, tak i tzv. šumavského roubeného domu. Pro objekty alpského typu byl charakteristický půdorys blížící se čtverci či půdorys obdélný s příčnou osou hřebene střechy; zásadním znakem však byla zejména sedlová střecha velice mírného sklonu (cca 25 - 30?), bez polovalby. V typických stavbách byl soustředěn provoz celé usedlosti, kromě obytné části také chlévy, stáje, komory a v některých případech i stodola. V přízemí byly situovány obytné místnosti, půda sloužila jako seník. Ve štítě pod předsazenou střechou byla zpravidla umístěna dlouhá pavlač, určená původně k manipulaci se senem. Vchod byl nejčastěji situován rovněž ve štítové pozici. Na naše území se stavby dostaly při kolonizaci v 16. a 17. století.z alpské oblasti přes Horní Rakousko a Bavorsko, kde jsou velice hojně zastoupeny a kde spoluvytvářejí charakteristický obraz venkovských sídel. Na české půdě je možno podobné objekty v ryzí typologické podobě nalézt pouze v sousedních Volarech, v Dobré pouze v jediném exempláři (č.p. 10). Ostatní dochované stavby v sídle již nesou smíšené znaky s šumavským roubeným domem, jako je např. klasická trojdílná dispozice s vchodem v delší straně půdorysu.

 

Míra zachovalosti historického architektonického typu: 1 výjimečná

Přes značný úbytek původního stavebního fondu se v sídle zachoval ucelený soubor původní zástavby, jejíž historická výpověď je výjimečná. Stavby jsou převážně velmi citlivě rekonstruovány a uchovávají si množství charakteristických architektonických detailů.

Celková architektonická hodnota sídla: 1 výjimečná

Architektonická hodnota historické zástavby je výjimečná. V posledních letech však do harmonického obrazu sídla zasáhly dvě novostavby v západní části – ani jedna z nich nerespektuje odstupy sousedních objektů od komunikace (tzv. stavební čáru – pomyslnou linii, na níž jsou situovány uliční fasády objektů). Objekt situovaný na západním okraji sídla výrazně přesahuje obvyklou výškovou hladinu dochované zástavby (vysoká půdní nadezdívka), je výrazně odsunut od komunikace a jeho pozemek je v celém obvodu oplocen – v linii podél cesty vytváří konstrukce plotu výraznou pohledovou bariéru. Negativní vliv dotčené stavby je posilován především faktem, že je situována na samém okraji sídla a vytváří optický „nárazník“ při vstupu do enklávy. Druhá novostavba umístěná východněji má nepřiměřeně drobné půdorysné proporce a řadu nevhodně pojatých architektonických detailů, mezi nimiž vynikají plastová okna s imitací plošného dělení.