Notice: session_start(): ps_files_cleanup_dir: opendir(/var/www/npsumavacz/session) failed: Permission denied (13) in /var/www/npsumavacz/web/npsumava.cz/zkr/public/admin/cfg/libs/session.inc.php on line 12
Sídelní enklávy | Zachování krajiného rázu - zachováví krajiného rázu NP Šumava

Strážný

STRÁŽENSKO - Základní údaje

Sídelní enkláva vznikla na Vimperské větvi Zlaté stezky v blízkosti hranic s Německem. Na její ochranu byl na ostrohu nad ní postaven v roce 1349 hrad Kynžvart. Osídlení zde po úpadku obchodu pravděpodobně zaniklo a ves byla r. 1689 znova vysazena. Výhodnost této linie přeshraniční obchodní cesty však zůstala zachována a po obnovení obchodu byla tato trasa stvrzena vybudováním silnice. Její význam byl po roce 1989 obnoven a dnes se jedná o rušnou mezistátní komunikaci. Územím prochází i hranice NP, mimo něj leží SV část enklávy.

Nejvýznamnější památkou byl kostel Nejsvětější trojice z roku 1780, který byl v roce 1965 odstřelen. Severozápadně nad Strážným se tyčí Kamenný vrch (904 m) s kaplí Panny Marie z roku 1834. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí.

Součástí enklávy jsou krom Strážného i vísky Kořenný, Hliniště a Řasnice.

Prostorové souvislosti

Poměrně velká enkláva ležící v převážně mírně zvlněném reliéfu je součástí o mnoho většího území s lesozemědělským charakterem. Její vymezení na základě využití území je zde tedy doplněno o pohledově nejvýznamnější terénní předěly, které enklávu vymezují vůči sousedním sídelním enklávám Českých Žlebů a Lenory.

Řešené území na jihu zasahuje do široké říční nivy Řasnice s rozsáhlou Strážeckou slatí. Celá enkláva je rámována výraznými zalesněnými vrchy Chlustova, Radvanovického vrchu a Strážného. Ploché hřbítky vycházející z výrazného Žlíbského vrchu a Chlustova člení severní část na tři vizuálně převážně nespojité části (každá se sídlem – Strážný, Hliniště a Řasnice).

Typologie české krajiny

Většina enklávy leží v krajinném typu:

6M2 – novověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

Centrální část enklávy náleží ke krajinnému typu:

6M11 - novověká lesozemědělská krajina širokých říčních niv

Historie

Na ochranu provozu na Zlaté stezce byl na ostrohu nad obcí vybudován roku 1349 strážný hrad. Je velmi pravděpodobné, že jeho podhradí bylo v té době osídleno, ale později zaniklo, stejně jako hrad samotný. Na plochém návrší nad tehdy ještě neexistující vsí Kořenný byly v r. 1620 vybudovány šance, kde císařská armáda porazila vojsko českých stavů.

Osada byla obnovena v r. 1689 v blízkosti již tehdy zříceného hradu Kunžvart a velmi rychle se rozrůstala. V roce 1844 získala obec právo tří výročních trhů a byla označována za městys. Byla zde zastoupena řada institucí a živností.

Postupně vzniká řada dalších osad v okolí. Souvisle odlesněná a poměrně hustě osídlená enkláva tehdy byla mnohem větší než dnes.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž a městečko začalo upadat.. S obnovením přeshraničního provozu po roce 1989 se začal Strážný intenzivně rozvíjet. JV od historického jádra vznikla nová, rozsáhlá obchodně zábavní čtvrt. V posledních letech se začíná stavět i řada nových rodinných domů.

Vývoj osídlení

Po svém znovuzaložení se obec poměrně intenzivně rozvíjela. V okolí sídla později vznikla i řada nových samot, vísek i vesnic Počet obyvatel pak ve Strážném i v okolních obcích kulminoval již koncem 19. století (v roce 1896 žilo v celé enklávě 2700 obyvatel) a od té doby zvolna klesal. Dramatický pokles počtu obyvatel i celkového rozsahu osídlení byl způsoben poválečným odsunem původních obyvatel a vznikem pohraničního pásma. Osídlení zůstalo zachováno pouze ve Strážném, Kořenném, Hliništi a Řasnici. Počet obyvatel měl pak dále mírně sestupnou tendenci a pokračuje dodnes. Ten ve Strážném nezvrátila ani pozdější výstavba několika bytových domů. Počet obyvatel zde začal mírně růst až koncem 20. století v souvislosti s obnovením provozu na mezistátní silnici.

 

Vzhledem k utváření reliéfu, šířce údolní nivy a převažujícím pohledovým vazbám bude enkláva nadále popisována jako pět samostatných segmentů – Strážný, Hliniště, Řasnice a dvě dnes již zaniklé vsi Dolní Cazov a Dolní Silnice.


Poslat na email





* povinné položky

Naši partneři