Strážný
Kapitoly
- STRÁŽENSKO - Základní údaje
- STRÁŽNÝ A KOŘENNÝ - Základní údaje
- STRÁŽNÝ A KOŘENNÝ - Urbanistická analýza
- STRÁŽNÝ A KOŘENNÝ - Architektonická analýza
- STRÁŽNÝ A KOŘENNÝ - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- HLINIŠTĚ - Urbanistická analýza
- HLINIŠTĚ - Architektonická analýza
- HLINIŠTĚ - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- ŘASNICE - Základní údaje
- ŘASNICE - Urbanistická analýza
- ŘASNICE - Architektonická analýza
- ŘASNICE - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- DOLNÍ CAZOV - Základní údaje
- DOLNÍ SILNICE - Základní údaje
HLINIŠTĚ - Urbanistická analýza
Historická půdorysná forma:
severní část sídla: hromadná silniční jednostranná (malá lánová víska)
centrální část sídla: hromadná silniční
západní část sídla: struktura s rozptýlenou zástavbou
samostatně stojící stavby
Zástavba se historicky rozvíjela ve dvou půdorysných celcích. Nejstarší forma vznikla na západní straně komunikace přimykající ze kolmo ze severu k cestě směřující do Horní Vltavice a Strážného. Stavby, nejčastěji dvoj- a trojboké usedlosti, byly proměnlivě orientovány vůči komunikaci, struktura byla poměrně nepravidelná, vzájemné odstupy staveb však byly takřka jednotné (každá usedlost ležela v jednom pruhu lánové plužiny). Bez ohledu na nepravidelnost formy lze podle půdorysné struktury zástavby předpokládat, že budovy vznikly v jednom časovém období. Později byl soubor doplněn o dva objekty situované severovýchodně – stavby byly založeny již mimo silniční strukturu v plužině, opticky však zástavba udržovala pomyslnou linii.
V 2. polovině 19. století rozvoj sídla pokračoval v jižní (dnes centrální) partii enklávy podél hlavní cesty – oproti nejstarší struktuře vykazuje tato zástavba podstatně nepravidelnější formu a nekoncepční uspořádání. Stavby proměnlivé půdorysné velikosti vyrůstaly živelně, avšak vždy v těsné vazbě na komunikaci. V první fázi vyrůstala zástavba zejména jižně od cesty, na přelomu 19. a 20. století se začala forma konsolidovat i podél severní linie.
Mimo zmíněné komunikační formy zástavby existovalo v sídle několik samostatně stojících, takřka výhradně technických, staveb (mlýn, pila).
Současná půdorysná struktura:
zástavba podél komunikace Horní Vltavice – Strážný: hromadná silniční rozvolněná forma, samostatně stojící stavby
zástavba severně podél komunikace: zemědělský areál, drobný soustředěný soubor obytných staveb bez urbanistické koncepce.
zástavba západně podél staré cesty na Strážný: fragment původní rozptýlené formy zástavby
Charakter sídla dnes do značné míry určuje silnice I/ 4, která enklávu půdorysné dělí. Stavby jižně od komunikace si udržují nepravidelnou silniční formu, na pravém břehu řeky Řasnice je situováno několik samostatně stojících staveb. Severně, bezprostředně při komunikaci vznikl drobný soubor koncentrované obytné zástavby se samostatnou obslužnou komunikací, slepě ukončenou.
Celému prostoru dominuje zemědělský areál situovaný v severní pozici enklávy. Negativní prostorový efekt umocňuje jeho poloha v horních pozicích jižního svahu.
V západní části sídla, podél staré cesty na Strážný existuje drobná enkláva staveb udržujících rozvolněnou strukturu.
Celkově se jedná o celek nízké urbanistické kultury, bez konceptu a identifikovatelných prostorů. V rámci enklávy si relativní urbanistickou hodnotu udržela část jižně od komunikace, na obou březích řeky Řasnice a drobný soubor rozvolněné zástavby situovaný západně od sídelního jádra.
Zachovalost historické urbanistické formy:
severní (historicky nejstarší) část: 0 struktura zanikla
jižní část (podél silnice I. třídy): 2 velmi dobrá
západní část (podél staré cesty na Strážný): 3 dobrá
Nejstarší část sídla situovaná severně od historické cesty mezi Horní Vltavicí a Strážným (dnes silnice I/ 4) zcela zanikla. Na jejím místě stojí v současnosti část zemědělského areálu. Historicky mladší, jižní část půdorysné struktury, kterou tvoří zástavba podél silnice I/ 4, se uchovala prakticky v původním rozsahu, charakter celku však velmi utrpěl rozšířením původní komunikace – zástavba již nevytváří klasickou silniční strukturu, ale je pouze jakousi stafáží dopravní stavby. Jižní část enklávy se tak oproti části severní opticky i pocitově oddělila.
Skupina rozptýlené zástavby situována západně od sídla v oddělené pozici byla z větší části redukována (z původních jedenácti se dochovaly čtyři objekty). Přes úbytek původního stavebního fondu si však struktura uchovala charakteristickou formu a nebyla narušena novodobou výstavbou.
Solitérní stavby – mlýn a pila, zůstaly ve fragmentech zachovány, při komunikaci na České Žleby vznikly další dva objekty.
Plužina
Typ plužiny: lánová, úseková a dělená úseková
Na každý dům malé lánové vísky navazoval pás lánové plužiny. Pásy byly orientovány kolmo k ose vísky – komunikaci. Stejný charakter měl i SZ okraj enklávy – kam zasahuje lánová plužina vísky Kořenný. Zbylá část plužiny měla úsekové uspořádání s různě velkými, převážně kompaktními úseky. Řada z nich byla dále vnitřně dělena na úzké pásy.
Dochovanost plužiny: 2 a 4 velmi dobrá a částečná
Do vymezeného prostoru zasahující lánová plužina vísky Kořenný má dochovánu většinu historických ohraničení a její struktura je jasně zřetelná. Většina historické struktury plužiny samotného Hliniště se dochovala pouze ve fragmentech a až na malé výjimky není její historická struktura zřetelná.
Vazba plužiny na sídlo:
Sídlo je přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.
Oblasti krajinného rázu
Hodnotné objekty
Parametry
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 4 částečná |
Dochovanost plužiny: | 2 a 4 velmi dobrá a částečná |
Typ plužiny: | lánová, úseková a dělená úseková |
Celková architektonická hodnota zástavby: | |
Kořenný | 2 vysoká |
Celková architektonická hodnota zástavby: | |
Strážný | 4 nízká |
Dochovanost plužiny: | 1 výjimečná až 4 částečná |
Typ plužiny: | úseková a lánová |
Celková architektonická hodnota sídla: | 4 nízká |
Typ plužiny: | lánová |
Dochovanost plužiny: | 4 částečná |
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 4 částečná |
Celková architektonická hodnota zástavby: | 4 nízká |
Aktuality
-
Propagační leták
16. 9. 2010Do konce ledna 2011 vydá Správa NP a CHKO Šumava propagač… -
Nová knižní publikaci
16. 9. 2010…