Volary

CHLUM - Základní údaje

Území je součástí rozsáhlé sídelní enklávy vytvářející sídelní pás, který lemuje řeku Vltavu (zejména na jejím levém břehu v délce více než 15 km). Tento pás je osazen množstvím vesnic, sedm z nich přímo zasahuje do řešeného území a řada dalších leží mimo něj. Vzhledem k jeho velké rozloze nebude tento sídelní pás řešen společně jako jedna enkláva ale každé sídlo bude spolu s jeho plužinou hodnoceno samostatně.

 

Základní údaje

Sídelní enkláva leží v širokém údolí řeky Vltavy, na úpatí Želnavské vrchoviny pod Vrchem Křemenná. Nadmořská výška sídla se pohybuje mezi 745 -800 m. Území leží na okraji NP, jeho hranicí je silnice Horní Planá – Volary, uvnitř tedy leží jeho západní polovina. Chlum je dnes součástí Volar.

Sídlo leží na samém severozápadním zakončení rozsáhlého sídelního pásu v údolí Vltavy. Na rozdíl od sousedních obcí na jihovýchodě však nebyl založen za velké středověké kolonizace ale mnohem později. Novověkému založení odpovídá i půdorysná forma lánové vsi – zcela odlišná od sousedních středověkých návesních vsí.

 

Prostorové souvislosti

Enkláva leží v širokém údolí řeky Vltavy, které je rámováno výraznými zalesněnými vrchy Želnavské vrchoviny na severu až východě a masivy Perníku, Jelenské hory a Stožce na jihu až západě. Vlastní sídlo leží na plochém návrší mezi Vltavou na západě a malým přítokem Chlumského potoka na východě.

 

Typologie české krajiny

Většina území leží v krajinném typu:

6M2 - novověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

Jihozápadní část území- údolní niva Vltavy již náleží ke krajinnému typu:

6M11 - novověká lesozemědělská krajina širokých říčních niv

 

Historie

První zmínky o obci (dříve nazývané Humwal) jsou datovány do roku 1687, kdy v této oblasti působil rod Rožmberků. Kromě mlýna na Chlumském potoce bylo sídlo dlouho obklopeno volnou nezastavěnou krajinou. Až druhotně v 19. století vznikla hromadná silniční struktura jižně od historického jádra a rozptýlené usedlosti na severu, východě a jihu enklávy. Obyvatelstvo se kromě zemědělství a prácí v lese živilo také drobnou řemeslnou výrobou (hračky, nářadí, dýmky...). V roce 1927 zničil rozsáhlý požár 11 statků. Prakticky všechno obyvatelstvo bylo po druhé světové válce vysídleno a většina původních chalup zanikla. Sídlo se z této drastické rány již nikdy nevzpamatovalo.

 

Vývoj osídlení

Počet obyvatel sídla zvolna rostl a kulminoval v letech 1880 – 1890. Poté jejich počet mírně kolísal. Poválečný odsun původního obyvatelstva způsobil i přes částečné následné dosídlení pokles počtu obyvatel na méně než dvacet procent předválečného stavu. Od šedesátých let pak počet trvale bydlících nadále soustavně klesá.

 

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině:

Vzhledem k poloze na mírném návrší se sídlo poměrně významně uplatňuje v pohledech v rámci údolí Vltavy

Oblast krajinného rázu

3. Vltavský luh

Obec leží u severního ohraničení oblasti nad její hlavní osou – tokem Vltavy a její nivou.

Místa krajinného rázu

Zástavba se nachází celkem v šesti KvC, ale její většina je situována do KvC I, V a VI. Větší počet dotčených KvC je dán lokalizací sídla na táhlém hřbítku mírně zvlněné terasy nad nivou Vltavy. Na konkávních tvarech je jejich ohraničení uzavřené, naopak se otevírá v osách bočních údolí. Matrice většiny  KvC je zemědělských travních porostů (Zt), v KvC VI nabývá již spíše charakteru venkovské rozptýlené zástavby (Nk) a v KvC I  smíšené zemědělsko-lesní (Sz). Jejich vnitřní krajinářská hodnota je převážně zvýšená, tzn. 2 (v KvC III dokonce 1). Střední hodnotu 3 má pouze matrice KvC IV, a to z důvodu nevhodného umístění novostavby.


Poslat na email





* povinné položky

Naši partneři