Volary

CHLUM - Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Pouze v omezené míře připustit kvantitativní rozvoj sídla.

• Zachovat prostorové oddělení jednotlivých půdorysných forem zástavby (shluk v severní části, silniční jádro obce, samostatně stojící objekty v okolí)

• Novou zástavbou přednostně obnovit soustředěnou lánovou ves v historickém jádru.

• Při obnově historické lánové struktury vsi respektovat původní půdorysné uspořádání (půdorys a hmota domů, vzájemné rozestupy a vzdálenost objektů od komunikace) a vazby domů na pásy lánové plužiny.

• Obnovu historického jádra sídla – lánovou ves ošetřit regulačním plánem. Nejvhodnějším řešením by bylo obnovit ji jednotným investorským záměrem – tak se nejlépe zajistí jednotný urbanistický i architektonický charakter historického sídelního jádra.

• Nestavět samostatně stojící objekty ve volné krajině a nikde nezakládat nové obslužné komunikace.

• Zachovat kulturní bezlesí v okolí obce. Dílčí redukce jeho rozsahu je možná v sousedství lesních porostů.

• V celém stávajícím rozsahu zachovat zemědělský charakter výjimečně dochovaného segmentu plužiny na severozápadním okraji enklávy, nad Mrtvým luhem.

 

Celkové hodnocení

I přes zásadní narušení historické půdorysné formy disponuje sídlo nespornými kvalitami a malebností, které je žádoucí zachovat. Největším nebezpečím je živelná, prostorově a architektonicky neusměrněná výstavba individuálních rodinných domů a zástavba plošná.

Sídlo leží na okraji národního parku, a je proto jednou z možných lokalit, kde je logické situovat ubytovací zázemí pro návštěvníky. Siluetu řady sídel ležících v prostoru NP Šumava významně narušují kapacitní ubytovací objekty, které svými proporcemi překračují obvyklé měřítko tradiční zástavby horské části Šumavy (tzv. šumavského roubeného domu). V sídelním pásu Chlum – Bělá zástavbu naopak tvořily mohutné zděné uzavřené dvorce, které představují ideální formu pro apartmánové bydlení či hromadné ubytovací funkce. Obnova zaniklých staveb v původních objemech tedy nemusí být pouze samoúčelným krokem ke konsolidaci obrazu sídla, ale především doposud opomíjenou vhodnou investiční příležitostí.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

• Vzhledem k velikosti a charakteru sídla navrhuje územní plán naprosto bezprecedentní množství rozvojových ploch, čímž je srovnatelný s masivně expandujícími sídly v sousedství největších aglomerací.

• Realizace záměrů uvedených v územním plánu zásadním způsobem naruší dochovaný krajinný ráz území.

• Chlum má určité prostorové rezervy, které umožňují rozvoj sídla, jsou však mnohem menšího rozsahu než připouští územní plán.

• Nejdříve by se měla zástavba rozvíjet v historickém půdoryse soustředěné lánové vsi.

• Charakter této zástavby by měl být přesněji stanoven regulačním plánem.

• Zásadně nepřipustit zástavbu v zahradním traktu původních usedlostí historické lánové vsi.

• Několika objekty je možné doplnit menší shluk zástavby v severní části obce (východně od bytového domu).

• Zachovat nezastavěný prostor mezi tímto shlukem, lánovou vsí situovanou jižněji a rozptýlenými usedlostmi na severu.

• V nejsevernější části enklávy zachovat rozptýlený charakter zástavby.

• Podél komunikace v jižní části enklávy zachovat současný stav s několika samostatně stojícími usedlostmi. Nedopustit jejich stavební propojování.

• Důrazně bránit vzniku solitérních staveb ve volné krajině.

• Až po důsledném vyčerpání uvedených rozvojových možností a v případě sílícího tlaku na novou výstavbu je možné uvažovat o  vybudování menší soustředěné struktury na jižním okraji historické lánové vsi, obdobě historického druhotného rozvoje Chlumu.

• Důsledně bránit výstavbě nových objektů v sousedství tří samostatně stojících staveb v plužině (východně a západně od jádra sídla).