Želnava

ZÁHVOZDÍ - Urbanistická analýza

Historická půdorysná forma:

základní forma: návesní (obdélný tvar návesního prostoru)

druhotné sídelní formy:

severní část sídla: zástavba s hromadnou strukturou přecházející na okrajích do rozptýlené formy

severovýchodní a jihovýchodní část enklávy: rozptýlená zástavba

Půdorysná forma původního sídla byla typickým příkladem návesního celku. Uzavřené, nejčastěji čtyřboké usedlosti, uspořádané v paralelních frontách, ohraničovaly obdélnou náves. Návesní prostor v severozápadním směru ukončoval jeden dvorec, v části jihovýchodní byl prostor otevřen. Severovýchodně, v mírném prostorovém odstupu od návesní formy, vznikla již ve starší historii (patrně počátek 19. století) malá enkláva domů bezzemků – jednalo se o drobné jednoduché objekty, situované zčásti podél komunikací, zčásti volně v plužině. Struktura vznikla živelně, bez patrné koncepce. Stavby byly zpočátku budovány s výraznějšími vzájemnými odstupy (rozptýlená forma zástavby). V průběhu 2. poloviny 19. a počátku 20. století byl v prostoru napojení komunikací na Pěknou a Arnoštov lokálně zahuštěn a jeho forma se v tomto místě proměnila v hromadnou, s rozvolněným severním a severovýchodním okrajem. Celek zůstal až do konce II. světové války prostorově stabilní. Severovýchodně od sídla, ve výrazném odstupu od sídelního jádra, byla situována stará a nová myslivna (postavená až na počátku 20. stol.), východně a jihovýchodně pak dva mlýny. V prostoru obou mysliven (Uhlíkov) vznikl v 2. polovině 19. stol. soubor rozptýlené zástavby, podobný segment se v závěru 19. a počátku 20. století začal konsolidovat jihovýchodně od sídla podél cesty na Slunečnou

 

Současná půdorysná struktura:

sídelní jádro: soubor staveb bez čitelné formy - torzo návesní části zástavby, dva přidružené novodobé objekty

severovýchodně sídla: fragment rozptýlené struktury zástavby

severně a jihovýchodně od sídla: samostatně stojící stavby

Současnou půdorysnou strukturu Záhvozdí tvoří pouze několik historických staveb původní návsi či jejich částí, situovaných při hlavní komunikaci procházející sídlem. Severovýchodně, v přímé vazbě na původní zástavbu stojí půdorysně rozsáhlá zemědělská budova, jihozápadně pak novodobá stavba rodinného domu.

Severovýchodně od sídla se nachází několik objektů v rozvolněné půdorysné struktuře. Severně a jihovýchodně, při cestě do Slunečné, stojí dvě izolované stavby.

 

Zachovalost historické urbanistické formy:

návesní forma: 4 částečná

druhotné sídelní formy:

přechodová forma hromadné a rozptýlené zástavby (sever sídla) – 0 zanikla

rozptýlená zástavba - jihovýchodní část enklávy: 0 zanikla

severovýchodní část enklávy: 4 částečná

Zástavba utvářející návesní formu kromě tří staveb (č.p. 4, 7, 3) zcela zanikla. Objekty se dochovaly pouze v torzu (nejzachovalejší je bývalá usedlost č.p. 4, u níž zanikl pouze zadní trakt - stodola). Zlikvidované budovy vymezující návesní prostor nebyly v jakékoli formě obnoveny, situace tak poskytuje ideální možnost obnovy struktury na původních půdorysech opětovnou konsolidaci sídelního jádra.

V rámci jádrového celku vznikly v novodobé historii pouze dvě stavby, které sice nezasahují do návesního prostoru sídla, přesto jsou vzhledem k specifickému charakteru podobných sídel situovány ve zcela nevhodné pozici (objekt zemědělského družstva u č.p. 3 a stavba rodinného domu č.p. 8). Obě jsou umístěny bezprostředně v zadních traktech původní zástavby a znečitelňují tak fragment návesní formy. Negativní efekt umocňuje výrazná objemová proporce stavby zemědělského družstva a kompaktní liniová výsadba jehličnatých dřevin při jihovýchodní hranici pozemku rodinného domu. Čitelnost proporcí historické návsi narušuje rovněž podobná, avšak výškově o mnoho dominantnější výsadba v předpolí objektu č.p. 7.

Hromadný soubor situovaný v severní partii sídla kromě jediné stavby zcela zanikl a nebyl obnoven.

Z původní zástavby situované mimo soustředěnou návesní formu byla zachována pouze stará a nová myslivna a dva obytné domy při cestě na Slunečnou a do Volar. Východně od obou mysliven vznikl v novodobé historii jednoduchý přízemní objekt. Stavby jsou vůči sobě v rozvolněné pozici, vytvářejí vzájemné pohledové vazby, zčásti lze tedy soubor vnímat jako strukturu rozptýlené formy.

 

Plužina

Území řešené jako součást záhvozdí je od Pěkné vymezeno hranicí katastrálního území. Od Slunečné, kde již není katastrální území vymezeno považujeme za hranici Uhlíkovský potok.

Typ plužiny: traťová

Pravděpodobně se s ohledem na dobu vzniku jednalo o traťovou plužinu s třemi hlavními tratěmi a v každé z nich měla každá usedlost pozemkový pruh. Pozemky přiléhající k sídlu mají záhumenicové uspořádání. Postupně zřejmě docházelo k parcelaci dalších pozemků a plužina tak nabyla charakteru dělené úsekové plužiny. Zemědělské půdy bylo využíváno jako polí, luk i pastvin.

Dochovanost plužiny: 2 a 5 velmi dobře a nedochovala

Na většině plochy se historická struktura plužiny prakticky nedochovala. Socialistickému scelování pozemků padlo za oběť nejen vnitřní členění tratí ale i naprostá většina základního členění plužiny na půdní bloky – tratě. Scelené lány tak dnes zcela převažují. Pouze na malém segmentu se severovýchodě území (v okolí hájovny) je plužina velmi dobře dochována, včetně vnitřního členění jednotlivých tratí.

Vazba plužiny na sídlo:

Sídlo je tak jako v minulosti přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.