Kašperské Hory

Architektonická analýza

Převažující historický architektonický typ (stav před II sv. válkou):

Nejstarší podoba zástavby v době založení sídla není známa. Lze předpokládat, že se jednalo o roubené, pravděpodobně přízemní objekty. Budovy prošly v průběhu historie řadou stavebních úprav - současná podoba dochovaných objektů, které nebyly významněji rekonstruovány, odpovídá stavu z 19. století. Jednalo se ponejvíce o uzavřené troj- až čtyřstranné dvorce, v okrajových částech návesního sídla i jednoduché obdélné stavby. Budovy byly zděné, v centrální části struktury často dvojpodlažní, omítané, většina z nich nesla tvaroslovné znaky regionálních venkovských staveb, náležejících do oblasti šumavského roubeného domu. Štíty byly často opatřeny výdřevou, střecha strmou polovalbou. Na přelomu 19. a 20. století prošla řada objektů stavebními úpravami, které přinesly tvarové zjednodušení (např. prostá sedlová střecha s trojúhelným štítem) a změnu vnější podoby fasád (celoomítaná úprava včetně štítů, případně s plastickým efektem - liseny).

Současná podoba nejstarších staveb severní části sídla, patrných již na mapě stabilního katastru, odpovídá úpravám z konce 19., případně počátku 20. století. Zděné objekty zachovávají podélné půdorysné proporce původních roubených staveb, jsou vystavěny na mohutné kamenné podezdívce a opatřeny jednoduchou sedlovou střechou bez polovalby. Charakteristickým prvkem jsou vršené rampy a mohutné vjezdy do hospodářské části staveb, nad nimiž je ve střešní partii vybudována vikýřová nástavba. Většina objektů v této části sídelního celku vznikla na konci 19. a počátku 20. století. Stavby vykazují již subtilnější měřítko, jsou podélně kratší a některé volně přebírají typické znaky regionálního stavitelství (polovalba, výdřeva štítu).

Míra zachovalosti historického architektonického typu:

jižní (návesní) část sídla: 2 - 3 velmi dobrá až dobrá

Návesní prostor byl utvářen uzavřenými usedlostmi - v původním půdorysném rozsahu se dochovala pouze jediná, velmi pozitivně je však třeba hodnotit skutečnost, že se do současné doby zachovaly (kromě dvou zcela zaniklých staveb) právě ty hmoty, které byly situovány na hraně návsi Dvory byly objemově redukovány (významně narušen byl byl zajména zadní trakt zástavby – linie stodol), ve dvou případech byla chybějící hmota nahrazena, avšak způsobem architektonicky nevhodným. Mnoho dochovaných staveb prošlo v průběhu novodobé historie významnými stavebními úpravami, které bohužel dosti významně narušily jejich charakteristickou podobu.

severní (hromadná) část sídla: 2 velmi dobrá

Zástavba se kromě jediného zaniklého objektu dochovala v plném rozsahu. Současná podoba nejstarších staveb dokládá bez výrazných změn stav z přelomu 19. a 20. století. Některé mladší objekty byly ve vnějším výrazu proměněny novodobými stavebními úpravami.

Celková architektonická hodnota sídla: 2 - 3 vysoká až průměrná

V celé sídelní enklávě je možno nalézt historické objekty výrazné architektonické hodnoty, většina staveb však byla narušena nepřiměřenými úpravami vnějšího pláště či architektonicky nevhodnými přístavbami. Objektů realizovaných v nejmladší historii je pouze několik, jde však bohužel vždy o elementy, které celkovou architektonickou hodnotu zástavby snižují. Jedná se zejména o dvě objemově předimenzované a architektonicky velmi průměrné stavby situované při větvení komunikací v severní části sídla a o objekt vystavěný v nedávné době v jihozápadním cípu sídla v pohledově dominantní pozici mimo návesní jádro.