Kašperské Hory

Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Vzhledem k vysokým urbanistickým i architektonickým kvalitám sídla by bylo nejvhodnější strukturu půdorysně stabilizovat a dále nerozvíjet.

• Novou zástavbu je výjimečně možno připustit, avšak pouze ve velmi malém rozsahu a při dodržení následujících zásad:

• Zachovat soustředěný charakter sídla a zcela respektovat stávající urbanistickou strukturu zástavby - návesní a hromadnou (shlukovou).

• V návesním jádru je žádoucí obnovit zaniklý objekty v rozsahu jeho historického půdorysu (stavba v proluce v západní návesní frontě). Mimoto je možné obnovit zaniklé části objemů existující zástavby (jde o zejména objekt v severozápadním cípu půdorysu a o zadní trakty usedlostí ve východní frontě sídla). S výjimkou výše uvedených lokalit je jakákoli další zástavba v rámci návesního sídla či v bezprostřední vazbě na něj zcela nepřijatelná.

• Zásadně stavebně nenavazovat na objekt situovaný na jihozápadním okraji sídla mimo historickou půdorysnou formu enklávy.

• Hromadnou půdorysnou strukturu v severní část sídla je možné zahustit další zástavbou, pouze však takovým způsobem, aby zachovávala obvyklé měřítko staveb, nenarušovala existující siluetu sídla, dodržovala a vhodně doplňovala nepravidelný soustředěný půdorys enklávy.

• Ve výjimečném případě je možno jedním, nejvýše však dvěma objekty doplnit silniční strukturu zástavby při komunikaci na východním okraji sídla, půdorysně však formu jakkoli dále nerozšiřovat východním směrem k bývalému Bayerovu Dvoru (Na Šobru).

• Zásadně nestavět solitérní stavby ani drobné soubory ve volné krajině.

• Měřítkově nejrušivějšími prvky sídla jsou dva objekty situované v centru severní části enklávy. Ideálním počinem by bylo jejich odstranění či zásadní přebudování (spojené se snížením výšky o podlaží), zcela nežádoucí je oproti tomu současný stav, kdy je stavba nevyužívaná a chátrá.

 

Celkové hodnocení

Významnou hodnotou je čitelně dochovaná historická půdorysná struktura sídla, která je výsledkem velmi konzervativního plošného rozvoje enklávy. Jedná se o velmi cenný a v řešeném území ojedinělý příklad sídelního celku, který se v novodobé historii prakticky nerozvíjel, a nesmí být proto případnou novou výstavbou jakkoli narušen.

Zásadní hodnotu představuje rovněž zachovalá vazba návesního sídla na volnou krajinu. Historická struktura je významněji narušena pouze novostavbou na jihozápadním okraji obce.

Vzhledem k vysoké dochovanosti enklávy by měl být další kvantitativní rozvoj jen velmi omezený a musí striktně zachovat stávající urbanistické i architektonické kvality.

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

Územní plán obce neměli autoři této práce k dispozici. Omezený kvantitativní rozvoj je možný, jeho zásady jsou popsány v podmínkách ochrany krajinného rázu.