Kvilda

Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Zachovat stav, kdy je sídlo obklopeno volnou krajinou – nedopustit rozvoj sídel až k lesu.

• Neobnovovat osídlení v prostoru Hraběcí Huti.

• Stavebně nepropojovat jednotlivé sídelní celky.

• Při dalším rozvoji respektovat dochovaný urbanistický typ jednotlivých sídelních útvarů

- Kvilda: zachovat výrazně soustředěný silniční charakter. Domy by měly být situovány těsně u komunikací a neoploceny z veřejného prostoru.sídla. V jádru Kvildy se jedná až o městský typ zástavby s veřejným prostorem až po okraj domů. Zástavbu zásadně nerozvolňovat. Zachovat pro Kvildu typickou sevřenou zástavbu.

- Hamerské Domky: zachovat soustředěný charakter dvou shluků oddělených Kvildským potokem a jeho bezprostředním okolím. Zástavbu zásadně nerozvolňovat a shluky vzájemně nepropojovat.

- Sv. Jan: zachovat soustředěný charakter shluků zástavby. Zástavbu zásadně nerozvolňovat a shluky nejlépe nepropojovat.

- Vilémov: zachovat rozvolněnější charakter zástavby.

• Nestavět samoty a polosamoty ve volné krajině.

• Ve východní výjimečně dochované části Hamerských Domků by bylo nejvhodnější již nestavět žádné další objekty.

• Zástavbu Kvildy dále nerozšiřovat na pohledově exponovaný svah západně od středu.

• Základním prostorem nové výstavby v Kvildě musí být zahušťování stávající zástavby.

• Žádné objekty nestavět v údolní nivě.

• V co největší míře zachovat rozsah bezlesí. Jeho dílčí redukce je možná v jeho okrajích. Kromě prostoru Hraběcí Hutě nedopustit vznik souvislejších ploch dřevin v plužině.

Celkové hodnocení

Bouřlivě se rozvíjející obec patří mezi nejvýznamnější šumavská letoviska. Územní plán umožňuje prakticky zdvojnásobení rozsahu obce, což odpovídá prostorovému růstu sídel v blízkosti Pražské aglomerace a velkých měst. Vezmeme-li v úvahu drobná sídla v rámci České republiky, je podobný prostorový růst sídla takřka bezprecedentní.. Realizace záměrů navržených v územním plánu zásadně naruší dochovaný charakter sídelní enklávy.

Charakter enklávy byl v minulosti narušen zejména demolicí původních objektů a výstavbou objektů nových, architektonicky zcela cizorodých. Částečně také scelováním plužiny. Přesto můžeme říci, že se enkláva poměrně dobře dochovala. O to smutnější je její výrazné narušování v porevoluční době. (kdy již v rámci ČR požívá nejvyšší možné ochrany krajinného rázu) Nejedná se jen o stavbu objektů nízké architektonické hodnoty, ale i o jejich zcela nevhodné umístění. Zejména se jedná o dva objemově dominantní objekty ve svahu pod komunikací. V centrálním prostoru sídla byl by jejich vliv relativně malý, jejich lokalizace ve velmi svažitém terénu v pohledově exponovaném místě z nich činí výslovně rušivý prostorový prvek. Totéž lze říci o srubu ve svahu nad levým břehem Kvildského potoka.

Prostor v okolí zemědělského objektu JV od Kvildy má velmi neutěšený rumništní charakter. Tato plocha významně narušuje celkový vzhled obce. Obdobné plochy v blízkosti zástavby jsou ostudou každé obce a turistického letoviska obzvlášť.

Sídelní enkláva Kvildy má dostatečný rozvojový potenciál, aniž by muselo dojít k narušení krajinného rázu.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

Územní plán (z roku 1996, včetně změn z let 2001, 2004, 2005 a 2008) má řadu rozvojových ploch:

- Kvilda – je možné a vhodné zastavět proluky ve stávající zástavbě.

• SZ od centra Kvildy – v současné době zastavovaná lokalita. Její vybudování nebylo příliš vhodné. Dnes však již existuje a protože není příliš exponovaná, je možné ji zastavět. Dále ji však již rozhodně nerozšiřovat, a to jak na západ, tak i na sever. Je vhodné zástavbu více soustředit tak, aby odpovídala zástavbě Kvildy, na kterou bezprostředně navazuje.

• Ve svahu, Z od centra Kvildy. Naprosto nevhodná lokalita pro výstavbu. Realizací uvedených záměrů bude narušen soustředěný, kompaktní charakter Kvildy. Navíc se jedná o  pohledově velmi exponovanou lokalitu, která se významně uplatňuje v pohledech prakticky z celé enklávy. Z cesty na Filipovu huť se otvírají krásné výhledy na celé sídlo. Realizací zástavby pod cestou přestanou být nejkrásnější pohledy na Kvildu veřejným statkem a stanou se privátní záležitostí několika jedinců. Podél cesty a nad ní, zde zásadně nestavět další objekty (nad těmi stávajícími). V severní cípu zachovat stav se dvěma samotami pod lesem a soustředěnou zástavbou situovat níže. Svah se nesmí proměnit v řídkou souvislou zástavbu. Zde jsou již velmi omezené možnosti další výstavby, pouze je přípustné zahušťování stávající zástavby.

• V od centra Kvildy. Navržená masivní a neuspořádaná zástavba charakterově nenavazuje na stávající zástavbu a okraj sídla zbytečně chaoticky rozvolňuje a krajinu zcela nevhodně plošně zastavuje. V těsné návaznosti na stávající zástavbu Kvildy je možné těsně podél cest, vycházejících do tohoto prostoru, postavit v těsném sponu po několika objektech. Zásadně je nežádoucí území plošně zastavovat. Zástavba rozhodně nesmí dostoupit až na hranu údolí Kvildského potoka ani se spojit s pravobřežní částí Hamerských Domků. Je vhodné z tohoto prostoru odstranit zemědělské objekty a jeho místo však znovu nezastavovat. Mělo by zůstat součástí volného prostoru oddělujícího Kvildu a Hamerské Domky.

• Hamerské Domky mají jen velmi omezené možnosti prostorového rozvoje, aniž by byl narušen krajinný ráz. Je možné jen velmi omezené doplnění stávající zástavby – při umisťování nových objektů je nezbytné zachovat hromadný, tedy nepravidelný charakter enklávy. To se týká i lokality na pravém břehu Kvildského potoka (mezi Kvildským potokem a komunikací), kde je většina stavebních míst enklávy, kde hrozí největší nebezpečí pravidelného uspořádání zástavby podél komunikace. Je zásadně nevhodné stavět v údolní nivě Kvildského potoka a kdekoli mimo zastavěné lokality.

• Sv. Ján má taktéž již jen velmi omezené možnosti rozvoje, který nebude mít vliv na krajinný ráz. Lze pouze sporadicky zahustit stávající zástavbu, údolní nivu zásadně nezastavovat. V prostoru údolí Vltavy, severně od bývalé pily, je zcela nevhodné navrhovat jakékoli stavební propojení s centrální částí Kvildy, jak je patrné z územního plánu (objekty na levém břehu v blízkosti řeky). Objekt bývalé pily je možné přebudovat na vícekapacitní ubytovací zařízení – v rámci celé sídelní enklávy se jedná o  nejvhodnější umístění podobného objektu. Jižně od něj je možné vybudovat několik dalších staveb, tento prostor je však rovněž vhodný pro vybudování odstavného parkoviště, který není příliš pohledově exponovaný a kapacitní parkovací plochy by nepůsobily příliš rušivě.

• Vilémov má jen omezené možnosti dalšího rozvoje. Vzhledem k urbanistické i architektonické kvalitě enklávy je zcela nežádoucí zahušťovat zástavbu v jádrové části sídla. Vzhledem k výše uvedeným kvalitám sídla nelze doporučit ani rozvoj východním směrem podél komunikace – v případě tlaku na další stavební rozvoj lze připustit rozšíření enklávy východně mezi historickou strukturou a novodobou zástavbou na východním okraji Vilémova v rozsahu max. 3 objektů. V žádném případě však nerealizovat v rozsahu navrhovaném územním plánem, kde zástavba dosahuje okraje lesa.

• Lesní Chalupy. obecně není žádoucí obnovovat zástavbu v oddělených enklávách, ve kterých historická zástavba již zanikla. V lokalitě již k obnově z velké části došlo - území je však z velké části kryto lesem a neuplatňuje se v krajinných pohledech, je proto možné dokončit realizaci již schválených stavebních záměrů. Její další rozšiřování a zahušťování je již ale velmi nežádoucí.

• Hraběcí Huť je dnes zcela bez osídlení a tento stav by měl být zachován. Vzhledem k atraktivitě a přírodním i prostorovým kvalitám horské krajiny zde není opodstatěnění pro novou výstavbu. Masivní rozvoj, navržený v  ÚP, je zcela nežádoucí. Zamýšlenou stavbu zemědělské farmy je jako objekt specifické funkce možné tolerovat pouze pod podmínkou, že bude v enklávě primárně zajišťovat obhospodařování plužiny. V případě, že k tomuto účelu nebude možné přednostně využít stávajících zemědělských staveb situovaných jihovýchodně od centra Kvildy, které je vhodné ze stávajícího místa odstranit, neboť již hospodářskou funkci neplní. Zásadním problémem je splnění požadavku, aby navrhovaná farma skutečně plnila deklarovanou činnost, nikoli nabízela pod zástěrkou bohulibých aktivit pouze ubytovací kapacitu, jak je v podobných případech obvyklé. Toho lze dosáhnout pouze tak, že se stavebníkem i provozovatelem objektu stane Správa národního parku a bude ji za stanovených podmínek pronajímat.

• Za Potokem - malá enkláva čítající pouze několik staveb je v návrhu územního plánu několikanásobně prostorově rozšířena. V blízkosti stávajících objektů u komunikace je naplánován vznik centrálního veřejného prostoru, který však bude, stejně jako dnes, využíván jako parkoviště. Zmíněné návrhy by zásadně narušily charakter území, kdy byla historicky shlukem několika budov, z nich část zanikla. Existující zástavbu je možno rozšířit o několik objektů tak, aby byl zachován soustředěný charakter enklávy a hromadné silniční půdorysné uspořádání staveb. Je zcela nevhodné navazovat další zástavbou západně podél komunikace a při levém břehu Teplé Vltavy. Ani situování parkoviště zde není příliš vhodné.