Nová Pec

PĚKNÁ - Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ:

základní forma: návesní (lichoběžníkový návesní prostor)

druhotné sídelní formy:

jihovýchodní část sídla: zástavba s hromadnou strukturou zástavby

přecházející na okrajích do rozptýlené formy

severovýchodní část sídla: drobný soubor s hromadnou rozvolněnou formou zástavby

v plužině drobný soubor s rozptýlenou formou zástavby

 

Půdorysná forma původního sídla byla typickým zástupcem návesního celku. Trojboké a čtyřboké usedlosti uspořádané v paralelních frontách ohraničovaly obdélnou náves, která se severním směrem mírně zužovala. V severním závěru návesního prostoru byl situován kostel sv. Anny, v jižním pak jednoduchý obdélný objekt. V centru návsi byly (patrně až v mladší historii, než nejstarší struktura sídla) vystavěny tři samostatně stojící stavby.

Jihovýchodně od návesní formy druhotně vznikla drobná enkláva domů bezzemků – jednalo se o jednoduché objekty, situované zčásti podél komunikací, zčásti volně v plužině. Struktura vznikla živelně, bez patrné koncepce. Stavby vytvářely výrazné vzájemné odstupy (rozptýlená forma zástavby). Celek nebyl rozsáhlý, byl poměrně zřetelně ohraničen a v průběhu historie se prakticky plošně nerozšiřoval. V průběhu 2. poloviny 19. a počátku 20. století byl zahušťován, stavby půdorysně rozšiřovány a jeho forma se proměnila v hromadnou s rozvolněným okrajem.

Severovýchodně od sídla, v malém prostorovém odstupu, vyrostla přibližně v polovině 19. století rovněž drobná hromadná domkářská osada. Oproti jihovýchodnímu souboru měla kompaktnější formu a její půdorysný rozsah byl menší.

Dále na severovýchod od sídla byly v plužině situovány drobné hospodářské stavby uspořádané v paralelní linii s podélnou osou návesního sídla, vzhledem k výraznějším odstupům staveb (vycházejících z šířky délkové plužiny) se dá hovořit o struktuře s rozptýlenou formou zástavby .

Podél cesty do Záhvozdí, Chlum a volně v plužině vzniklo několik samostatně stojících objektů.

 

Stávající urbanistická struktura: plošná zástavba bez prostorové koncepce

jihovýchodní část sídla: drobný hromadný soubor historické zástavby

Současnou půdorysnou strukturu Pěkné tvoří z převážné části novodobá zástavba, která vznikla bez jakékoli návaznosti na formální specifika historického sídla. Veškeré stavby ohraničující návesní prostor zanikly, v jejich pozicích živelně vyrůstaly drobné soubory bytových, řadových a individuálních rodinných domů. V severovýchodní pozici byl vybudován rozsáhlý zemědělský areál, plochou srovnatelný s půdorysným rozsahem vlastního sídla.

Jihovýchodně od sídelního jádra je situován poměrně kompaktní soubor původní zástavby nacházející se mimo formovaný návesní prostor.

 

Dochovanost urbanistického typu:

návesní forma: 5 struktura zanikla

druhotné sídelní formy:

drobný soubor s hromadnou formou zástavby (JV část sídla): 1 výjimečná

navazující rozptýlená struktura (JV část sídla): 0 zástavba zanikla bez následné obnovy

drobný soubor s hromadnou rozvolněnou formou zástavby (SV část sídla):

0 zástavba zanikla bez následné obnovy

Zástavba utvářející návesní formu zcela zanikla, zůstaly dochovány pouze dvě stavby nacházející se původně v prostoru návsi a budova kostela. Forma nebyla v novodobé historii obnovena, na místě zaniklých staveb v západní frontě původní návsi vyrostly bytové domy a soubor řadových domů. Přesto, že je zástavba řešená nekoncepčně, je v zásadě dodržena průčelní linie vymezující historickou náves. Na straně východní, v prostorově nahodilé pozici, bylo vybudováno několik samostatných rodinných domů. Formálně typ sídla zcela zanikl, historický návesní prostor však nebyl zastavěn a existuje teoretická možnost alespoň rámcové obnovy struktury a znovuvytvoření sídelního jádra s formovaným veřejným prostorem.

Domkářská osada jihovýchodně od prostoru zaniklé návsi se dochovala takřka beze změn oproti předválečnému stavu. Jedná se o urbanisticky nejhodnotnější část sídelního celku.

Drobné soubory nacházející se severovýchodně od sídelního jádra zcela zanikly.

 

Plužina

Území řešené jako součást Pěkné je od sousedního Chlumu i Záhvozdí vymezeno hranicí katastrálního území.

Typ plužiny: traťová

Pravděpodobně se s ohledem na dobu vzniku jednalo o traťovou plužinu s třemi hlavními tratěmi a v každé z nich měla každá usedlost pozemkový pruh. Pozemky přiléhající k sídlu mají záhumenicové uspořádání. Postupně zřejmě docházelo k parcelaci dalších pozemků a plužina tak nabyla charakteru dělenéé úsekové plužiny. Zemědělská půda byla využívána jako pole, louky i pastviny.

Dochovanost plužiny: 4 - 5 částečná až nedochovaná

Z důvodu scelování pozemků v období socialismu se historická struktura plužiny dochovala jen omezeně, zpravidla pouze ohraničením jednotlivých tratí. Na velké části byla její struktura setřena zcela, a proto má dnes charakter scelených lánů.

Vazba plužiny na sídlo:

Sídlo je tak jako v minulosti přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.