Prášily

PRÁŠILY - Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Zachovat hromadnou půdorysnou strukturu obce: vyvarovat se pravidelných forem zástavby (netýká se novodobé uliční zástavby).

• Zachovat soustředěný charakter sídla s navazující volnou krajinou: nerozvolňovat zástavbu na okrajích obce, nestavět solitérní stavby ani skupiny staveb ve volné krajině.

• Vzhledem k charakteru enklávy již sídlo dále prostorově nerozvíjet.

• Další výstavbou pouze zahušťovat stávající strukturu.

• Zachovat historický charakter enklávy - sídlo obklopené zemědělskou krajinou, tedy zachovat bezlesí na maximu jeho stávající výměry.

• V dochovaných segmentech plužiny redukovat množství rozptýlené zeleně tak, aby byla zřetelná její historická struktura.

• Nezastavovat prostor v těsném okolí hřbitova.

 

Celkové hodnocení

Prášily jsou sídlem, které si přes úbytek původní zástavby a řadu rozmělňujících vstupů do původního půdorysu relativně dobře uchovalo svoji nepravidelnou soustředěnou formu. Disponuje určitými, avšak prostorově omezenými možnostmi kvantitativního rozvoje.

Enklávě naléhavě chybí hospodáři, kteří by zabránili masivnímu zarůstání plužiny. Je žádoucí vybudovat v sídle farmu, která by obhospodařování plužiny zajistila. Zásadním problémem je splnění požadavku, aby stavba skutečně plnila deklarovanou funkci, a nikoli nabízela pod zástěrkou hospodaření pouze ubytovací kapacitu, jak je v podobných případech obvyklé. Toho lze dosáhnout pouze tak, že se stavebníkem i provozovatelem objektu stane Správa národního parku a bude ji za stanovených podmínek pronajímat.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

• I vzhledem k nepravidelné shlukové půdorysné struktuře je nejvhodnějším řešením pro případný rozvoj sídla zahuštění stávající zástavby v jeho centrální části.

• Je možné zastavět prostor jižně od komunikace na Srní mezi současným okrajem zástavby a levým břehem Prášilského potoka.

• Je zcela nežádoucí zastavovat plochu mezi technickým dvorem v severovýchodní části enklávy a ulicí dvojdomků. Lokalita se významně uplatňuje v pohledech na sídlo a měla by být součástí veřejné zeleně. Záměr sebou navíc nese riziko dalšího plošného dělení a zřízení nové obslužné komunikace, což je v zásadním rozporu s pravidly pro urbanistický rozvoj sídel v NP Šumava. Podobný problém představují i  navržené rozvojové plochy v návaznosti na jihozápadní trakt ulicovky. Záměr je zcela nepřijatelný z důvodu zakládání kobercové struktury bez jasné urbanistické koncepce, budování nové obslužné komunikace, která sebou do budoucna nese opodstatněné riziko oboustranného zastavění. Existující ulicová struktura by měla zůstat ojedinělým a samostatným stavebním počinem, prostorově odděleným od historického sídla a plochy, která navazuje na zadní trakty zahrad, by vždy měla plnit funkci veřejné zeleně.

• Dále již nerozšiřovat plochu odstavného parkoviště uprostřed obce.

• Je v zásadě možné, ne však optimální, využít pro výstavbu pozemky podél svažité západní komunikace. Jako méně vhodné se jeví zastavění ploch jižně od této cesty, neboť se z ní otevírají panoramatické pohledy do údolí Prášilského potoka. V každém případě je nezbytné udržet rozvolněnost zástavby a vzhledem k pohledové exponovanosti lokality věnovat velkou pozornost hmotovému řešení nových objektů.

• Stejně tak je možné, pouze však v rozsahu stanoveném územním plánem, využít pro zástavbu vymezené plochy západně od komunikace k Dolním Žďánidlům. Realizováno by mělo být pouze několik ojedinělých objektů v rozvolněné struktuře – komunikace zásadně nesmí být obestavěna i z východní strany a budoucími vjezdy na pozemek či plotovými konstrukcemi narušen existující velice malebný venkovský charakter cesty (nepoužívat městské prvky parteru – dlažbu, obrubníky, apod.). Je zcela nežádoucí rozšiřovat současný profil komunikace či jakkoli měnit její průřez.

• Prostor kolem hřbitova je žádoucí udržet v co největším rozsahu jako veřejnou zeleň.

• Pro zástavbu je možné využít navržené plochy západně od hřbitova – pouze však jako jednotlivé stavby ve volné vzájemné vazbě.

• Na navržených plochách na pravém břehu Prášilského potoka na JV okraji sídla je eventuelně možné doplnit několik jednotlivých domů. Vzhledem k malebnosti lokality je však nezbytné dbát na vhodné objemové i architektonické řešení staveb a zejména prvků parteru, které by se měly striktně přizpůsobit venkovskému charakteru prostoru.

• Nerozšiřovat sídlo dále na východ podél komunikace na Srní.

• Zemědělskou farmu je nejvhodnější vybudovat na místě chátrajícího vojenského areálu východně od obce (enkláva Slunečná).

• Je možné (i vhodné) obnovit tradiční dominantu obce – kostel. Na něj se, jako na funkčně výjimečnou stavbu, samozřejmě nevztahují uvedené architektonické regulativy.

• Záměr na vybudování malého lyžařského vleku je nutné individuálně posoudit z hlediska jeho vlivu na krajinný ráz. Obecně lze konstatovat, že by neměl narušovat dochovanou krajinnou strukturu; ideální by bylo jeho umístění v rámci jednoho pásu lánové plužiny.