Prášily

SLUČÍ TAH - Architektonická analýza

Převažující historický architektonický typ (stav před II sv. válkou):

nejstarší zástavba – formálně vycházející z typu šumavského roubeného domu

mladší zástavba – konvenční dobová venkovská zástavba 1. 1/3 20. stol.

 

Vzhledem k omezené obrazové dokumentaci není možné zcela rekonstruovat podobu celé enklávy. Z dochovaných pramenů a historického vývoje sídla je však možno konstatovat, že nejstarší stavby typologicky vycházely z šumavského roubeného domu - na snímku z roku 1912 je zřejmé, že stavba hostince byla opatřena výdřevou celého obvodového pláště, objekty č.p. 74 a 75 byly z větší části pouze omítané. Stavby prošly úpravami na přelomu 19. a 20. století. Není zřejmé, zda byl objekt č.p. 74 konstruován již jako dvoupodlažní či až v této době o podlaží navýšen. Ostatní stavby pocházející z 1. třetiny 20. stol. reprezentují konvenční dobový vkus a ojediněle využívají i s městských tvaroslovných znaků.

Míra zachovalosti historického architektonického typu: 4 částečná

Velká část původní zástavby zanikla. Z nejstarších objektů se dochoval pouze dvojpodlažní dům č.p. 74, který je ve velmi špatném technickém stavu, architektonicky však zachovává podobu z počátku 20. století. Dochované stavby z první třetiny 20. stol. byly ve většině případů poměrně výrazně přestavěny.

Celková architektonická hodnota sídla: 3 průměrná

Dochovaná historická zástavba byla z velké části narušena nevhodnými novodobými stavebními úpravami, architektonická úroveň soudobých realizací je velmi nízká.