Prášily

SLUČÍ TAH - Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ: jednořadá silniční víska, samostatně stojící stavba

V jihozápadní části enklávy byly domy poměrně pravidelně řazeny po jihovýchodní straně komunikace, od níž s výjimkou jednoho objektu zachovávaly jednotný odstup; v severní partii, při okraji lesního porostu, byla situována samostatně stojící stavba.

Stávající urbanistická struktura: jednořadá silniční , samostatně stojící stavba

Přibližně polovina původních staveb zanikla, kompaktní silniční struktura byla však v jižní části enklávy v novodobé historii částečně obnovena. V severní partii nebyla zaniklá zástavba nahrazena, dochované fragmenty tak vytvářejí půdorysně roztříštěnou strukturu, v níž se stavby dostávají mimo obvyklou stavební čáru do hloubky pozemků. Samostatně stojící objekt v severní části enklávy je dochován v celém půdorysném rozsahu.

Dochovanost urbanistického typu: 2 velmi dobře dochovaný

Přestože přibližně polovina původní zástavby zanikla, novodobé realizace zachovávají jednostranné uspořádání půdorysné struktury sídla. Pouze v severní partii došlo likvidací historických objektů či jejich částí k narušení linie kopírující komunikaci.

 

Plužina

Typ plužiny: úseková a dělených úseků

Plužina je tvořena poměrně velkými půdními bloky. Největší z nich, ležící uprostřed plužiny, byl pravidelně členěn na pásy.

Dochovanost plužiny: 3 dobrá

Částečně je zřetelné členění na úseky. Dochovalo se také několik odvodňovacích příkopů, které oddělovaly jednotlivé pásy v úseku. Ostatní části byly narušeny scelováním. Ve využití území v minulosti dominovaly travní porosty. Ty jsou dnes jediným způsobem využití území. Asi polovina plužiny byla ve druhé polovině 19. století zalesněna. V současnosti dochází k rozvoji rozptýlené zeleně, ta se místy zapojuje do souvislejších porostů.

Vazba plužiny na sídlo:

V minulosti se víska nacházela v centru plužiny, otevřená enkláva byla z jihozápadní strany částečně zalesněna, vlastní osada se tak dostala do klínovitého sevření lesního porostu.