Strážný

STRÁŽNÝ A KOŘENNÝ - Urbanistická analýza

Historický urbanistický typ:

Strážný - nejstarší urbanistická forma (do 1. pol. 19. stol):

základní forma - silniční, v centrální části sídla až hromadná silniční

jižně od formovaného celku - drobný shluk několika staveb - „Rack“

mladší urbanistické formy (od 2. pol. 19. stol do r. 1945):

severozápadní část enklávy: drobný soubor rozvolněné silniční formy

východní část enklávy: drobný soubor silniční formy

Kořenný - rozvolněná silniční

na části plužiny - rozptýlená zástavba

 

Půdorysná struktura Strážného vznikala v několika časových úsecích – forma se rozvíjela podél severojižní osy a udržovala si soustředěný silniční charakter - na mapě stabilního katastru je však patrná proměnlivá struktura půdorysu. Pravděpodobně nejstarší je centrální část sídla, jejíž uspořádání je nejméně pravidelné. Rozšířená komunikace zde prakticky vytvářela podélný návesní prostor, který se výrazněji rozšiřoval severním směrem ke kostelu Nejsvětější Trojice. Již pravidelnější koncept vykazuje jižní část celku, kterou tvořily dvojstranné a trojstranné usedlosti s obytnými částmi orientovanými kolmo ke komunikaci. Pravděpodobně nejmladší a půdorysně nejpravidelnější byla severní část, původně zvaná „Domky“, tvořená drobnými staveními bezzemků, těsně řazenými podél komunikace. Zástavba severní části této enklávy byla pouze jednostranná, situovaná na západní straně cesty.

V 2. polovině 19. století byla vytvořena a oboustranně obestavěna paralelní komunikace těsně na západní straně sídelního jádra. Zástavba v těchto místech začala mít v  náznacích až plošný charakter a čitelnost komunikační formy se tak částečně snížena. Podobný efekt měla i zástavba čítající několik objektů jednostranně uspořádaných podél komunikace situovaná severovýchodně od centra sídla.

Jižně od celku, při napojení cesty na Světlé Hory (dnes již zaniklé), stával drobný shluk staveb, na několika místech byly podél komunikací rozptýleny jednotlivé stavby, lokálně vytvářející i drobné komunikační soubory. Zpravidla se však jednalo o izolované stavby, které se v krajině objevovaly až v mladší sídlení historii.

Podél komunikace vycházející severním směrem ze Strážného byla v mnohem volnějším sponu řazena zástavba vísky Kořenný, v jehož jádře se zástavba druhotně částečně zahušťovala. Budovy vytvářely proměnlivé vzájemné odstupy, neměla zcela pravidelnou strukturu, přesto byla půdorysná forma v zásadě prostorově jednotná

V prostoru plužiny (zejména její severozápadní části) byla rozptýlena řada samostatných usedlostí. Zástavba byla uspořádaná nepravidelně a nevytvářela pevné prostorové vazby.

Stávající urbanistická struktura:

Strážný - centrální část sídla: silniční, v centrální části sídla až hromadná silniční

východní část sídla: soubor staveb bez jednoznačné urbanistické koncepce (komerční areál)

drobný soubor silniční formy (křižovatka silnice I. třídy a staré cesty na Hliniště

severozápadní část sídla: drobné silniční soubory (soubor situovaný západně – rozvolněná jednostranná forma)

jižně od sídla: areál čerpací stanice

Kořenný: rozvolněná silniční

Z původní silniční struktury Strážného dnes existuje především střední partie, která už v historii měla poměrně nepravidelné půdorysné uspořádání. Z jádra vybíhá zástavba jižním a severním směrem. Původní struktura v těchto částech byla prakticky zlikvidována, novodobé realizace vznikaly poměrně neuspořádaně, převážně však dodržovaly vazbu na páteřní komunikaci procházející sídlem. Půdorysně si tedy souvislá zástavba udržela silniční formu. Vzhledem k tomu, že objekty v novodobé historii vyrůstaly bez patrného konceptu a reakce na související budovy, postrádá veřejný prostor jasnou koncepci a stal se pouze rigidní komunikační plochou. Tento jev je patrný zejména v jižní části sídla, kde zanikla velká část zástavby na východní straně cesty – objekty nedodržují stavební čáru, plochy před budovami jsou z větší části využívány pro parkování, prostoru chybí sjednocující prvek a především elementární urbanistická kultura.

Východně od vlastního sídla vznikl rozsáhlý obchodně - zábavní areál, který je tvořen několika objemově dominujícími stavbami, volně řazené podél komunikace a vybudované bez jednoznačné urbanistické koncepce. V prostoru komplexu je nepřiměřené množství zpevněných ploch, využívaných zejména jako parkoviště. Tento soubor je ukázkou svévolné urbanistické i architektonické praxe, postrádající základní vkus. Je nezbytné konstatovat, že existence podobného areálu je politováníhodná kdekoli v městském či venkovském prostředí, v prostoru požívajícím nejvyšší míry ochrany se však tato skutečnost pohybuje až na samé hranici racionality.

Severozápadně od sídla se nacházejí dva drobné silniční soubory – západní enkláva je tvořena převážně původní rozvolněnou zástavbou řazenou jednostranně podél komunikace, v linii severozápadně od sídla je blíže hranici lesa situována skupina staveb realizovaných již v novodobé historii.

Jižně od sídla se nachází areál čerpací stanice, vybudovaný na místě zaniklého drobného shluku staveb, na mapách III. vojenského mapování označeného jako „Rack“. Jedná se rovněž o utilitárně pojatou plochu bez jakékoli snahy o reflexi přírodních a urbanistických hodnot lokality. Východně – při křížení silnice I. třídy a staré cesty na Hliniště je situován drobný silniční soubor čítající několik staveb, který byl s největší pravděpodobností realizován na přelomu či na počátku 20. století.

V severní části sídelního prostoru se ojediněle nacházejí i samostatně stojící stavby bez vzájemné prostorové vazby.

Realizace nové obslužné komunikace pro budoucí výstavbu západně od sídelního jádra je nevhodná, neboť demonstruje typický jev svévolného zacházení s volnou krajinou. Prostorové rezervy v rámci půdorysu sídla a ve vazbě na existující cesty jsou značné a realizace nových celků setře zbytky přítomných urbanistických hodnot, které spočívají především v rámcovém udržení původního půdorysu sídla. Podobné soubory zakládají do budoucna možnost plošného (kobercového) růstu enklávy.

Půdorysná struktura Kořenného si udržuje rozvolněný silniční charakter, zásadní redukcí původní zástavby jsou však vzájemné prostorové odstupy existujících objektů výraznější.

Dochovanost urbanistického typu:

Strážný

nejstarší urbanistická forma (do 1. pol. 19. stol):

základní forma - silniční, resp. hromadná silniční: 3 dobrá

jižně od sídla - drobný shluk staveb: 5 zcela nečitelná

mladší urbanistické formy (od 2. pol. 19. stol do r. 1945):

západní část enklávy: drobný soubor silniční rozvolněné formy: 2 velmi dobrá

východní část enklávy: drobný soubor silniční formy: 1 výjimečná

Kořenný: 3 dobrá

I přes redukci významné části původní zástavby si urbanistická struktura Strážného v základním rámci udržela komunikační formu. Zanikly mladší části půdorysného celku (severní a jižní), které vykazovaly pravidelnější silniční půdorys, nová zástavba na místě původní pravidelný koncept neobnovila – volně, bez jednotného plánu, kopíruje páteřní komunikaci. V jižní části silničního celku nebyla souvislá zástavba na východní straně cesty obnovena, prostor postrádá urbanistickou koncepci a působí velice nesourodě a neuspořádaně. Celkový charakter sídla byl významně narušen novodobou výstavbou obchodně-zábavního areálu.

Drobný shluk staveb jižně od sídla (něm. „Rack“) s výjimkou jediného objektu zanikl, na jeho místě stojí rozsáhlý areál čerpací stanice.

Západní drobná silniční rozvolněná enkláva se dochovala prakticky v původní formě, doplněna o jeden novodobý objekt (č.p. 68), který je však situován v hloubce pozemku a dopravně obsloužen předimenzovanou příjezdová komunikace s parkovacím zálivem. Ze severu se k historické půdorysné struktuře přimyká novodobá silniční forma.

Drobný silniční soubor východně od sídla (při křížení silnice 1. třídy a staré cesty na Hliniště) se dochoval prakticky v intaktní podobě.

Půdorysná struktura Kořenného si v principu uchovala rozvolněnou silniční formu. Historická zástavba byla však podstatně redukována a proto je prostorová vazba jednotlivých staveb velice volná. Menší čitelnost formy způsobil značný rozvoj doprovodné zeleně, stavby tak prakticky nejsou souvisle pohledově vnímatelné. Kromě jediného objektu si zástavba udržuje jednostranné uspořádání.

Rozptýlená zástavba zanikla

 

Plužina

Typ plužiny: úseková a lánová

Většina plužiny je členěna na jednotlivé převážně obdélné úseky. Některé byly i vnitřně členěny na užší pásy. Plužina vísky Kořenný měla zejména v severní části lánové uspořádání s širokými pozemkovými pásy orientovanými kolmo na komunikaci.

Dochovanost plužiny: 1 výjimečná až 4 částečná

V severní části enklávy, severozápadně a jihovýchodně od Strážného je plužina výjimečně zachována. Většina historických ohraničení je dodnes zřetelná. V posledních letech je část dochovaných segmentů narušována neobhospodařováním a postupující sukcesí.

Historická struktura většiny plužiny byla narušena scelováním pozemků a dochovala se pouze část ohraničení bez zřetelné historické struktury.

Vazba plužiny na sídlo:

Sídla jsou přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.