Volary

CHLUM - Urbanistická analýza

Historická urbanistická forma

nejstarší forma: soustředěná lánová

mladší formy: jižní a severní část enklávy

– drobné soubory s hromadnou formou zástavby

– drobné úseky silniční rozvolněné zástavby

severní okraj enklávy: – drobný soubor rozptýlené formy zástavby

 

Sídlo je typickým příkladem lánové formy, s usedlostmi řazenými v těsné vazbě oboustranně podél komunikační osy. Cesta byla v zastavěném úseku mírně rozšířena a vytvářela tak zřetelný veřejný prostor. Na jednotlivé budovy navazovala lánová plužina, propůjčující obrazu sídla charakteristickou strukturu rovnoběžných oddělených pásů.

Jižně, ve velmi malém odstupu od formovaného celku, vznikl v 2. polovině 19. století nepravidelný shluk jednoduchých staveb bezzemků, uspořádaných částečně podél páteřní komunikace, částečně podél nově založené cesty navazující kolmo ze západního směru.

Severně, od sídla, při cestě navazující ze severovýchodního směru, byl ve stejné době vytvořen obdobný soubor drobných staveb vzájemně uspořádaný také v nepravidelném shluku, ve srovnání s celkem v jížní části však méně kompaktní.

Jižně i severně, v prostorovém odstupu od jádrové struktury vznikla v 2. polovině 19. století rovněž zástavba situovaná volně podél komunikací a vytvářející drobné celky rozvolněné silniční formy. Soubor situovaný zcela při severním okraji odlesněné enklávy je vzhledem ke svému půdorysnému uspořádání možno označit již jako rozptýlenou strukturu.

V plužině bylo vybudováno několik seníků, v prostoru mezi komunikací a řekou, při Chlumském potoce, byl již ve starší sídelní historii vybudován mlýn s přidruženým objektem, na konci 19. století vznikla východně od sídla na rozhraní dvou záhumenicových pásů samostatná stavba v rozsahu původních usedlostí.

 

současná půdorysná struktura: silniční rozvolněná, samostatně stojící stavby

drobný soubor v severní části sídla: hromadná

drobný soubor na severním okraji enklávy: rozptýlená zástavba

 

Po likvidaci podstatné části původní zástavby tvoří současný obraz sídla několik dochovaných objektů řazených ve výrazných vzájemných odstupech volně podél silnice I/39. Jsou to jednak budovy z jádrové, formované části celku, dále pak historicky mladší stavby v jižní i severní partii sídla. V severní pozici, východně od komunikace, se nachází původní hromadná struktura posílená o dva novodobé objekty. Mimo zástavbu soustředěnou podél silnice se ojediněle nachází i několik samostatně stojících staveb, které v naprosté většině pocházejí již z 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Jedná se buď o fragmenty původních drobných silničních celků situovaných podél polních cest nebo o objekty solitérní.

Jedinou novostavbou, která stojí mimo linii silnice I/39, je objemově velmi dominantní objekt dvorcového typu situovaný ve značném odstupu západně od komunikace. Jedná se o budovu, která nerespektuje historickou strukturu zástavby a je v dané lokalitě zcela nevhodným a precedentním počinem. V historii sice ojediněle vznikaly podobné stavby i mimo formovaný celek, vždy se tak dělo až v situaci, kdy bylo sídlo půdorysně naplněno a ukončeno. I v těchto případech však respektovala stavba přirozenou terénní konfiguraci a krajinné podmínky, působila proto v kontextu sídla přirozeně. Dotčený objekt je nevhodným počinem z několika důvodů – vstupuje do volné krajiny bez ohledu na skutečnost, že jádro sídla disponuje značným množstvím prostorových rezerv, je dopravně obsloužen nově založenou přístupovou komunikací, narušuje linie délkových plužin (nově zřízená přístupová komunikace zcela nevhodně příčně protíná několik délkových pásů) a její architektonické zpracování bez ohledu na obvyklý koncept pravoúhlých dvorců vnáší do prostoru dosti svévolně zpracovaný objem, jehož dvě ramena jsou napojena v tupém úhlu a činí ze stavby nepatřičně dominující prvek.

 

zachovalost historické urbanistické formy

 

lánová soustředěná forma: 4 částečná

drobný soubor hromadné formy (jižně od sídelního jádra): 4 částečná

drobný soubor hromadné formy (severně od sídelního jádra): 2 velmi dobrá

úseky silniční rozvolněné zástavby (jižně od sídelního jádra): 1 výjimečná

drobný soubor rozptýlené formy zástavby (severní okraj enklávy): 2 velmi dobrá

 

Většina původní zástavby historického sídla zanikla, dochovaly se pouze fragmenty, z nichž však urbanistická forma téměř není patrná. Podobným poválečným vývojem prošla i hromadná (shluková) zástavba celku situovaného v jižním vyústění lánové soustředěné formy. Z původních objektů zbyly pouze ojedinělé stavby, které spolu s dochovanými budovami historického Chlumu vytvářejí již spíše rozvolněnou strukturu částečně přecházející do silniční rozvolněné formy. Drobný hromadný soubor nacházející se severně od sídelního jádra se dochoval prakticky v původním rozsahu. V novodobé historii byl doplněn dvěma domy, stavba situovaná západně je však vzhledem ke struktuře celku umístěna v nevhodné pozici (je vzdálena od obou komunikací), vyžádala si proto vybudování zcela nové, velkoryse dimenzované, obslužné cesty. Jedná se o obvyklý jev, který nerespektuje podmínky místa a urbanistický koncept a vnáší do území měřítkově nevhodný a pohledově výrazný prvek. Zásadním problémem jsou rovněž proporce stavby – dvojpodlažní objekt překračuje obvyklou výškovou hladinu a v drobné enklávě dominuje.

Celky silniční rozvolněné zástavby v jižní části enklávy se dochoval prakticky totožný.

Seníky spolu s Chlumským mlýnem zanikly.

 

Plužina

Chlum leží na okraji sídelního pásu a jeho plužina je tak ze tří stran vymezena okrajem lesních porostů. Na jihovýchodě je pak od území obce Pěkná vymezena hranicí katastrálního území.

 

Typ plužiny: lánová a úseková

Bezprostředně na sídlo navazovala lánová plužina. Každý dům tak vlastně stál uprostřed k němu náležejícího pozemkového pásu. Vzhledem k těsnému řazení domů byly tyto pásy pozemků poměrně úzké. V okrajových částech se jednalo o úsekovou plužinu. Pozemky měly kompaktní, převážně obdélný tvar. Zemědělská půda byla využívána jako pole, louky i pastviny.

 

Dochovanost plužiny: 2 – 5 velmi dobrá až nedochovaná

Na většině území byla historická struktura plužiny významně narušena a místy zcela setřena scelováním pozemků. Někdejší záhumenicové uspořádání pozemků je dochováno pouze v náznacích. Nejlépe dochovaná je plužina na severozápadním okraji. Zde se dochovala i významná část vnitřního členění jednotlivých úseků. Významná část tohoto prostoru je však v posledních letech ponechaná ladem.

 

Vazba plužiny na sídlo:

Sídlo je tak jako v minulosti přirozeným jádrem plužiny a ta jej ze všech stran obklopuje.