Želnava

SLUNEČNÁ - Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Zásadně zachovat soustředěný charakter zástavby a volnou nezastavěnou okolní plužinu

• V historickém jádru obnovit zaniklou zástavbu na původních půdorysech a znovuvytvořit centrální veřejný prostor - náves.

• V žádném případě nezastavovat zahradní trakty existujících či zaniklých staveb vymezujících historickou náves – stavebně nenavazovat na stavby, které již v tomto prostoru byly realizovány - rodinný dům na jihozápadním okraji sídla (č.p.8), ideálně i objekt bývalého zemědělského družstva; případné rozšíření provozu ekofarmy v návaznosti na tuto budovu je pak nezbytné od počátku projektových prací konzultovat.

• Typickou dvorcovou zástavbu je možné realizovat pouze v prostoru zaniklého sídelního jádra, mimo soustředěný návesní prostor pak půdorysně jednoduchou přízemní či dvoupodlažní stavbu.

• Novou zástavbu mimo návesní prostor umisťovat co nejtěsněji ke komunikaci a okolní zástavbě a zahradami směřovat do volné krajiny.

• Pro udržení přítomných hodnot je zcela nevhodné budovat pro případnou zástavbu nové obslužné komunikace.

• Zásadně nestavět žádné individuální objekty ani skupiny staveb ve volné krajině.

• Usilovat o oddělení sídla od volné krajiny zahradami se vzrostlými (ovocnými) stromy.

• Zachovat zemědělský charakter plužiny, zejména segmentů s dochovanou historickou strukturou. Dílčí redukce rozsahu bezlesí je možná v sousedství lesních porostů.

• Udržovat aleje dřevin podél komunikací.

• Je vhodné zvýšit prostupnost zemědělské krajiny obnovou polních cest.

 

Celkové hodnocení

Prakticky veškerá charakteristická zástavba historického návesního sídla zanikla, v jeho současné siluetě se negativně uplatňuje objemově výrazná stavba bývalého zemědělského družstva. V posledních letech zde vznikla nová ekofarma - ta vrací do sídla život a zároveň se podílí na údržbě okolní krajiny.

Převážná část plochy sídelního jádra je nezastavěná, a je proto v určité tvarové nuanci možno jádrový prostor rekonstruovat. Zemědělský objekt byl vybudován v zadním traktu někdejších dvorců, novostavba č.p. 3 (v jihozápadní části sídla) je situována mimo historickou linii návesního prostoru (hlouběji v pozemku) – obnova zaniklé návsi tedy není možná v původním rozsahu. Prostým usměrněním nové zástavby se dají obnovit a posílit zásadní kvality tohoto celku – charakter soustředěného sídla s centrálním veřejným prostorem, který je vymezen uzavřenými dvorci.

Sídlo leží na okraji národního parku a je tedy logickým a vhodným místem pro situování ubytovacího zázemí pro návštěvníky. Siluetu řady sídel ležících v prostoru NP Šumava významně narušují kapacitní ubytovací objekty, které svými proporcemi překračují obvyklé měřítko tradiční zástavby horské části Šumavy (tzv. šumavského roubeného domu). V sídelním pásu Chlum – Bělá zástavbu naopak tvořily mohutné zděné uzavřené dvorce, které představují ideální formu pro apartmánové bydlení či hromadné ubytovací funkce. Obnova zaniklých staveb v původních objemech tedy nemusí být pouze samoúčelným krokem ke konsolidaci obrazu sídla, ale především doposud opomíjenou vhodnou investiční příležitostí.

Široké údolí Vltavy s téměř přírodní říční nivou, kulturním bezlesím na levém břehu, orámované mohutnými zalesněnými hřbety a umožňující dálkové pohledy je turisticky velmi atraktivní. Přesto je průchodnost tohoto území po levobřeží omezená.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

• Územní plán je v zásadě v souladu s podmínkami ochrany krajinného rázu a má přiměřený rozsah rozvojových ploch. Návrh respektuje soustředěnou formu zástavby, přesto však v rámci struktury umožňuje realizaci staveb v pozicích, ve kterých by mohly být přítomné hodnoty významně ohroženy – jedná se zejména o tyto případy:

• zástavbu je žádoucí realizovat na původních půdorysných stopách zaniklých budov -v situacích, kde to již současný stav neumožňuje, pak s přiměřenou odchylkou oproti původnímu stavu. Primárním požadavkem pro udržení a posílení existujících hodnot je regenerace původní návsi, která byla vymezena uličními frontami jednotlivých usedlostí. Zcela zásadní je proto nezastavovat historický návesní prostor a dodržet při návrhu půdorysného řešení objektů i vnější obvodovou linii celku odpovídající původní obrysové hranici – zadní trakty původních usedlostí je tedy nezbytné ponechat bez zástavby a plochy využít pouze jako zahrady orientované do volné krajiny.

• v souvislosti s výše uvedenou podmínkou je třeba přehodnotit rozsah plochy navržené k zástavbě v severní části sídla v prostoru historického návesního celku. Navržený tvar prakticky umožňuje vytvořit kobercovou půdorysnou strukturu bez dalšího prostorového členění. Pro zachování přítomných hodnot je nezbytné zastavět plochu pouze v její střední části, odpovídající půdorysnému rozsahu zaniklých budov. Oproti historickému stavu je možno severní část návesního prostoru uzavřít dvěma podobně rozsáhlými budovami dvorcové (atriové) formy. Je zcela nevhodné zastavovat jižní část území sahající až k linii komunikace na bývalý Jablonec – tedy prostor bývalé návsi. V severozápadním cípu plochy je pak možno vystavět jeden jednoduchý objekt bezprostředně při komunikaci I/39

• pro pozemek v jižní části celku, na němž jsou situovány budovy ekofarmy, platí podobný požadavek – při případném růstu farmy je žádoucí usměrnit budoucí zástavbu do původní podoby dvorcové formy, zejm. v částech navazujících na historickou náves a komunikaci. Zástavbu je zcela nevhodné realizovat ve střední a jižní části plochy, tedy v zadním traktu existujících budov či budov zaniklých, které v historii návesní prostor formovaly. Vzhledem k pozici objektu č.p. 3, který linii původní návsi porušil, je vhodné další budovy situovat tak, aby se původnímu tvaru veřejného prostoru alespoň přiblížily.

• Typickou dvorcovou zástavbu je možné realizovat pouze v prostoru zaniklého sídelního jádra, v severozápadním cípu sídla při komunikaci do Záhvozdí pak půdorysně jednoduchou přízemní či dvoupodlažní stavbu.

• Existující zemědělský objekt v severovýchodní části půdorysu sídla, který je součástí provozu ekofarmy, je nevhodné prostorově rozšiřovat. Pokud se bude jevit tento požadavek jako nezbytný, je třeba záměr od počátku konzultovat a podrobně posoudit.

• Původní dvorcovou zástavbu lze obnovit i na jihozápadním okraji sídla, která však územním plánem není určena k zástavbě

• Pro obnovu návsi je nutné vypracování podrobného regulačního plánu.

• Navržený obchvat obce je v zásadě možno realizovat. Je však nutné vyvarovat se masivních náspů. Důležité je také nenarušit linii horizontu západně od obce.