Želnava
Kapitoly
- SLUNEČNÁ - Základní údaje
- SLUNEČNÁ - Urbanistická analýza
- SLUNEČNÁ - Architektonická analýza
- SLUNEČNÁ - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- ZÁHVOZDÍ - Základní údaje
- ZÁHVOZDÍ - Urbanistická analýza
- ZÁHVOZDÍ - Architektonická analýza
- ZÁHVOZDÍ - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- ŽELNAVA - Základní údaje
- ŽELNAVA - Urbanistická analýza
- ŽELNAVA - Architektonická analýza
- ŽELNAVA - Podmínky pro zachování krajinného rázu
Interaktivní mapa
ZÁHVOZDÍ - Architektonická analýza
Převažující architektonický typ původní zástavby (stav před II sv. válkou)
Historická zástavba v sídle se typologicky řadí k domu Českokrumlovska a Horního Povltaví. Typickým objektem byl patrový čtyřstranný (případně trojstranný) dvorec, tzv. „vierkant“, na mapách stabilního katastru z 2. čtvrtiny 19. století výhradně zděný. Byl opatřen jednotnou valbovou střechou podélně orientovanou do návesního prostoru. Jak vyplývá z historických fotografií Záhvozdí, byla v případě kolmého ukončení ramene v prostoru návsi střecha valbová či polovalbová. Dle dochovaných pramenů byly dvorce v těchto enklávách původně stavěny jako roubené, jejich architektonická podoba se však do dnešních dnů nedochovala.
Zástavba mimo formovaný návesní prostor byla objemově jednodušší – jednalo se nejčastěji o jednopodlažní stavby jednoduchého obdélného půdorysu. Stavby typologicky vycházely z tradičních vzorů typických pro horskou část Šumavy (oblast tzv. šumavského roubeného domu) – jednalo se o přízemní stavby s mohutnou sedlovou střechou a výdřevou štítu, v nejstarší historii roubené, během 19. století často přezdívané či dodatečně omítané, event. opatřované dřevěným obkladem. Stavby realizované v průběhu 19. a 20. století formálně přejímaly starší vzory. Ojediněle se v sídle vyskytovaly i objemově výrazné stavby (obě myslivny, dva mlýny).
Míra zachovalosti historického architektonického typu:
stavby oblasti Českokrumlovska a Horního Povltaví - 3 dobrá
stavby formálně náležející k tzv. šumavskému roubenému domu - 3 dobrá
Z původních uzavřených usedlostí existují pouze nekompletní objekty č.p. 3, 4 a 7 v prostoru bývalé návsi. Nejzachovalejší je budova č.p. 4, jejíž objemové uspořádání, pohledově se uplatňující v návesním prostoru, se oproti historickému stavu naprosto nezměnilo, zanikl pouze zadní trakt objektu – stodola. Usedlost č.p. 3, dnes sloužící jako jedna z budov zemědělského družstva, se dochovala bez kolmého křídla orientovaného do návsi, objekt č.p. 7 existuje pouze ve fragmentu, kompletně zachovaná je však právě ta partie, která v historii spoluutvářela návesní frontu. Stavby jsou zčásti zanedbané, zčásti renovované, charakteristické tvarosloví však nebylo zásadně narušeno. Existující objekty mají stále poměrně značnou vypovídací schopnost o charakteristickém formálním uspořádání zástavby.
Mimo historický návesní prostor se nachází rovněž dva původní jednoduché přízemní objekty, které si v zásadě uchovávají původní objemové řešení a jsou poměrně citlivě rekonstruovány – stavba situovaná severně v prostoru zaniklého shlukového souboru je mladším objektem z konce 19. či počátku 20. století, stavba situovaná jižně při komunikaci byla původně roubená je patrná již na mapách stabilního katastru, nese však mladší podobu zděné zástavby 2. poloviny 19. století. Velmi dobrou historickou výpověď si zachovaly rovněž stavby obou mysliven. Nová myslivna je (s výjimkou některých technicky přeurčených detailů) autenticky dochovaným objektem s romantizujícími prvky z počátku 20. stol.
Celková architektonická hodnota zástavby: 2 vysoká
Na vysokém hodnocení architektonické kvality stavebního fondu hraje roli fakt, že do obrazu sídla minimálně zasáhla novodobá zástavba. Jedná se prakticky pouze o objekt zemědělského družstva situovaný na severovýchodním okraji návesního celku a o stavbu situovanou na okraji jihozápadním. V obou případech se však jedná o objekty problematické zejména z urbanistického hlediska. Obytná budova není stavebně nijak výrazná, zemědělský objekt pak představuje utilitární architekturu, která svým půdorysným rozsahem siluetu sídla ruší, architektonicky však patří k běžné dobové produkci. Její negativní účinek umocňuje však zejména zanedbaný technický stav. Dochované historické zástavbě sice z velké části chybí údržba, avšak dochované fragmenty staveb nebyly zásadně narušeny nevhodnými stavebními úpravami. I proto, že se z typické zástavby jihovýchodního podhůří Šumavy zachovalo tak malé množství objektů, je nezbytné na existující historický stavební fond nahlížet jako na cenné dědictví a věnovat mu náležitou pozornost.
Oblasti krajinného rázu
Hodnotné objekty
Parametry
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 3 dobrá |
Typ plužiny: | traťová |
Dochovanost plužiny: | 2 a 4-5 velmi dobrá a částečná až nedochovaná |
Celková architektonická hodnota zástavby: | 2 vysoká |
Typ plužiny: | traťová |
Dochovanost plužiny: | 2 a 5 velmi dobře a nedochovala |
Celková architektonická hodnota zástavby: | 2 - 3 vysoká – průměrná |
Dochovanost plužiny: | 2 – 4 velmi dobrá až částečná |
Typ plužiny: | traťová |
Celková architektonická hodnota sídla: | 3 průměrná |
Aktuality
-
Propagační leták
16. 9. 2010Do konce ledna 2011 vydá Správa NP a CHKO Šumava propagač… -
Nová knižní publikaci
16. 9. 2010…