Horská Kvilda

Základní údaje

Horská obec leží v nadmořské výšce 1020 – 1090 m, v místě větvení staré obchodní stezky. Jedná se o izolovanou enklávu uprostřed souvislého lesa.

Prostorovou součástí sídla je i lokalita zvaná Vydří Most, která náleží do katastrálního území Kvildy. Z hlediska krajinného rázu je nutno řešit tuto enklávu jako součást Horské Kvildy.

Prostorové souvislosti

Sídlo leží uprostřed specifického reliéfu tzv. Šumavských plání. Jedná se o  rozsáhlé mírně zvlněné zbytky holoroviny , z které vystupují odolnější oblé vrcholy – suky. Nejvýznamnější z těch, které se nacházejí v blízkosti sídla, je Sokol (Antýgl) 1253 m n. m. V pramenných částech vytvářejí vodní toky široká a mělká údolí. Obvyklá jsou rozsáhlá rašeliniště - slatě v plochých pramenných oblastech.

Horská Kvilda leží v širokém, mělkém údolí Hamerského potoka - urbanizované území sídla je rozloženo na mírných svazích po obou stranách vodního toku.

Typologie české krajiny

6L8 – novověká lesní krajina vysoko položených plošin

Historie

První písemná zmínka o osídlení lokality pochází z roku 1577. Souviselo zřejmě s provozem na významné obchodní stezce, která tudy procházela a jejíž dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly. Je však možné, že za drahými kovy sem lidé sezónně pronikali již dříve. Zástavba měla od počátku charakter rozptýlených usedlostí, pouze na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více soustředěny. Extrémní horské klima způsobilo, že osídlení zde nemělo nikdy výhradně zemědělský charakter. Základ obživy zde střídavě tvořilo zázemí obchodním karavanám, dřevařství nebo sklářství. Zejména rozvoj sklářství způsobil kulminaci počtu obyvatel. V rámci zemědělství převažoval chov dobytka.

Vývoj osídlení

Osídlení se pravděpodobně velmi dlouho udržovalo v množství několika málo usedlostí - zatímco v roce 1654 zde byly celkem 4 usedlosti, v roce 1713 jich bylo 7 a v roce 1785 již 17 (Vorel 2009). Významnější růst obyvatel nastal až s rozvojem dřevařství a sklářství v okolních lesích (18. a 19. století). V té době také vznikaly roztroušené samoty až vísky v izolovaných enklávách v okolních lesích. Pokles obyvatel začal již v první polovině 20. století, zásadně však byl prohlouben odsunem německého obyvatelstva po skončení II. světové války a pokračoval až do konce osmdesátých let. Od té doby počet obyvatel roste a ještě významněji roste počet domů. Dnešní rozsah osídlení samotné Horské Kvidy je tak prakticky totožný s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století (vyjma části sídelní enklávy zvané Vydří Most, jež správně spadá pod Kvildu).

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině

Sídlo, ležící v mělkém a širokém údolí se v rámci něj poměrně výrazně uplatňuje. Prakticky se však neuplatňuje v širších krajinných souvislostech.

Oblast krajinného rázu

15. Kvildské slatě

Obec se nachází v severním cípu oblasti, kde doznívá její náhorní plošinný charakter. Leží na ose oblasti - trase Zlaté stezky a nedaleko od ní vystupuje výrazný krajinný pól – kužel Sokola.

Místa krajinného rázu

Rozptýlená zástavba sídla leží celkem v šesti KvC, ale naprostá většina se vyskytuje v KvC I-III. Ohraničení celků je uzavřené na nevýrazných táhlých hřbítcích, ale především v odlesněné enklávě je značně pohledově otevřené v ose vodního toku. Matrice venkovské rozptýlené zástavby (Nk) převažuje v KvC I až III a má zvýšenou vnitřní krajinářskou hodnotou 2. V KvC IV a V pak již dominuje matrice lesní (Ls) doplněná m. zemědělských travních porostů (Zt) stejné hodnoty 2. Pro KvC VI je rozhodující zcela přírodní matrice smíšená slatí (Ss).