Nová Pec

BĚLÁ - Základní údaje

Území je součástí rozsáhlé sídelní enklávy, vytvářející sídelní pás lemující řeku Vltavu (zejména na jejím levém břehu v délce více než 15 km). V bezlesém prostoru se nachází řada vesnic, sedm z nich přímo zasahuje do řešeného území a řada dalších leží mimo něj. Vzhledem k rozloze celku nebude tento sídelní pás řešen společně jako jeden prostor, ale každé sídlo bude spolu s  navazující plužinou hodnoceno samostatně.

 

Základní údaje

Bělá je situována na levém břehu širokého údolí řeky Vltavy v nadmořské výšce 735 - 750 m a je součástí správního celku Nová Pec. Území leží na okraji NP, jeho hranicí je silnice Želnava – Nová Pec, uvnitř se tedy nachází jeho severozápadní část, včetně chatové osady na Bělském vrchu.

Obec byla společně s okolními sídly založena v závěru velké středověké kolonizace. Době vzniku odpovídá návesní charakter sídla a volná nezastavěná krajina v okolí.

 

Prostorové souvislosti

Řešené území leží v dolní části širokého údolí Vltavy. Z poměrně ploché dolní části vystupuje menší Bělský vrch. Na jeho úpatí, v pramenné oblasti drobného vltavského přítoku, leží sídlo Bělá. V rámci sídelního pásu je řešené území poměrně pohledově otevřené. Celé Vltavské údolí je rámováno výraznými zalesněnými vedutami.

 

Typologie české krajiny

Území leží ve dvou krajinných typech. Většina území i vlastní sídlo leží v:

3M2 - vrcholně středověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

Západní a jihozápadní část území:

3R2 - vrcholně středověká, rybniční krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

 

Historie

Obec byla založena Zlatokorunským klášterem, patřící k cisterciáckému řádu, přibližně okolo roku 1360 s několika dalšími obcemi a osadami v okolí, tzv. Želnavskými obcemi. Cisterciáci se v této oblasti zasloužili o šíření gotiky a zavádění nových zemědělských metod.

Původně osada nesla název Persircz (později Perfritz či Perfrid). Od roku 1393 byla součástí Želnavské rychty. V 60. letech 14. století byl na výrazném vrchu severovýchodně od obce, dnes zvaný Hrad, vystavěn hrad Walterhausen. Od počátku 16. století se uvádí jako opuštěný. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím.

Vysídlení původních obyvatel a nedostatečné dosídlení novými osadníky znamenalo úpadek obce, ze kterého se Bělá dosud nevzpamatovala, ač leží v poměrně atraktivní poloze u Lipenské přehrady a na okraji národního parku.

 

Vývoj osídlení

Počet obyvatel s mírnými výkyvy rostl a kulminoval kolem roku 1910. Po následném mírném poklesu se až do druhé světové války stabilizoval. Poválečné události (odsun a dosídlení) měly za následek pokles počtu trvale bydlících na přibližně třetinu předválečného stavu a sestupný trend doposud pokračuje.

 

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině

Kvůli údolní poloze se sídlo významněji neuplatňuje v pohledech v rámci sídelního pásu.

Oblast krajinného rázu

2. Horní Lipno

Obec leží těsně u ohraničení oblasti s OKR 3, nad hlavní její osou – vodní nádrží Lipno, která zde zatopila koryto Vltavy a přilehlou nivu.

Místa krajinného rázu

Zástavba je pohledově uzavřena pouze v jednom KvC I, jehož ohraničení je převážně uzavřené a otevírá se pouze v ose vodního toku, zejména pak na J. V matrici převažuje vesnická rozvolněná zástavba (Nr) se zvýšenou vnitřní krajinářskou hodnotou 2.