Borová Lada
Kapitoly
- BOROVOLADSKO
- BOROVÁ LADA - Vizuální souvislosti
- BOROVÁ LADA - Urbanistická analýza
- BOROVÁ LADA - Plužina
- BOROVÁ LADA - Architektonická analýza
- BOROVÁ LADA - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- SVINNÁ LADA
- SVINNÁ LADA - Urbanistická analýza
- SVINNÁ LADA - Plužina
- SVINNÁ LADA - Architektonická analýza
- SVINNÁ LADA - Podmínky pro zachování krajinného rázu
Interaktivní mapa
BOROVOLADSKO
Sídelní enkláva je osazena třemi samostatnými sídelními útvary:
Borová Lada, Svinná Lada a Nový Svět
Základní údaje
Poměrně velká sídelní enkláva, tzv. Borovoladsko, se nachází v údolí Teplé Vltavy při soutoku s Vydřím a Vltavským potokem. Území je situováno v nižší poloze šumavských plání. Silnice Nové Hutě – Horní Vltavice je zároveň hranicí národního parku, uvnitř tedy leží západní polovina enklávy.
Na malém zalesněném vršku, na okraji enklávy u Borových Lad, byla v roce 1860 postavena kaple Povýšení sv. Kříže (sv. Anny) a navazující křížová cesta. V roce 1956 byly tyto stavby zbourány a v roce 2006 znova obnoveny. Celá enkláva byla přifařena ke kostelu sv. Martina z 2. pol. 18. stol v Novém Světě, který byl spolu s přilehlým hřbitovem srovnán se zemí roku 1976.
Prostorové souvislosti
Jedná se o typické údolí tvaru „U“, pro které je charakteristické široké ploché dno a mírné úpatí, nad které se zvedají výraznější zalesněné okraje. Enklávu v minulosti tvořila řada vesnic, z nichž do dnešních dnů zůstaly tři a několik samot. Celá enkláva leží v nadmořské výšce 890 – 1030 m – Borová Lada 895 – 910 m, Svinná Lada 905 – 920 m a Nový Svět 930 – 955 m. Širokou říční nivu vyplňují rozsáhlé slatě.
Typologie české krajiny
Většina enklávy leží v krajinném typu:
6M8 – novověká lesozemědělská krajina vysoko položených plošin
Jižní část již leží v krajinném typu:
6M2 – novověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika
Celá enkláva je na západě ohraničena krajinným typem
6L13 – novověká lesní krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů
Historie
Území začalo být trvale osídlováno až od poloviny 18. století. Podél vodních toků sem však lidé pronikali již dříve.
První zmínky o osadě pocházejí z roku 1721, kdy v tomto území byl Františkem Adamem Schwarzenbergem zřízen knížecí revír a posléze v roce 1724 postavena dřevěná lovecká chata. Od tohoto data se toto místo označovalo jako „Jägerhauser“ neboli Lovecké Domky. Později se vžil název Na Myslivnách.
V sousední části Nová Boubská byla v roce 1724 vybudována skelná huť.
Rozhodujícím datem vzniku sídelní enklávy s řadou obcí je zřejmě rok 1750, kdy dochází z podnětu majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwarzenbergu, jenž toto území vlastnil, ke vzniku tzv. dominikálních obcí v „čistém“ lese. Prvními usedlíky byly převážně dřevorubci, kteří pocházeli ze sousedních obcí panství vimperského a ze zrušených sklářských hutí. Postupně zde vzniká řada vesnic, samot i areálů rozptýleného osídlení. Jako poslední vznikla Svinná Lada a část rozptýlených usedlostí. Nejčastějším zaměstnáním byla práce v lese, dále práce v okolních sklárnách a po předělání sklárny v sousedním Františkově na papírnu (1895) i práce tam, včetně těžby rašeliny v Chalupské slati, jíž se používalo jako paliva.
Původní název Borových Lad, který si obec udržela až do roku 1945, byl Ferchenhaid. Po skončení 2. světové války byla obec přejmenována na Bříza. I tento název se později změnil a obec byla přejmenována na Borová Lada. Správní a farní obcí byla tehdy obec Nový Svět - Neugebau, pod kterou Borová Lada a další okolní obce spadaly.
Po roce 1945 řada osad zanikla nebo z nich zůstalo jen několik rekreačních chalup. Obyvatelé se do Borových Lad přistěhovali většinou z vnitrozemí.
Vývoj osídlení
Vývoj osídlení měl v celé enklávě podobný průběh. Počet obyvatel poměrně rychle rostl a kulminoval již koncem 19. století. V této době zde existovala řada živností.
Poté počet obyvatel zvolna klesal a dramaticky se snížil po poválečném odsunu německých osadníků. Rozptýlené osídlení a postupně i několik sídel (Černá Lada, Zelená Hora, Hrabická Lada, severní část Svinných Lad) zcela zaniklo. Ve zbylých pak počet obyvatel ještě dále klesal. V Borových Ladech dosáhl minima na počátku šedesátých let. Poté zde započala masivní výstavba bytových domů, nárůst obyvatelstva sílil a pokračuje dodnes. Ve Svinných Ladech trvalé osídlení v 80. letech zaniklo, poté se sem opět vrátilo a dnes má vzestupnou tendenci. Ve všech dochovaných obcích se dnes stavějí nové domy.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o tři samostatné sídelní útvary budou, dále popisovány samostatně.
Oblasti krajinného rázu
Hodnotné objekty
Parametry
Dochovanost urbanistického typu: | |
hromadná silniční rozvolněná s lokálními hromadnými celky | 4 |
Dochovanost urbanistického typu: | |
lánové soustředěné formy | 0 |
Dochovanost plužiny: | 2 a 5 |
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 2-4 |
Celková architektonická hodnota zástavby: | 4 |
Celková architektonická hodnota zástavby: | |
centrální část sídla | 4 |
Celková architektonická hodnota zástavby: | |
nový urbanistický soubor(jihovýchodně od sídelního jádra) | 2 |
Dochovanost urbanistického typu: | 1 a 0 |
Typ plužiny: | 4 a 5 |
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 1 |
Celková architektonická hodnota sídla: | 1-2 |
Dochovanost urbanistického typu: | 3-4 |
Dochovanost plužiny: | 4 a na zlomku 1 |
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 2 a 3 |
Celková architektonická hodnota zástavby: | 3 |
Aktuality
-
Propagační leták
16. 9. 2010Do konce ledna 2011 vydá Správa NP a CHKO Šumava propagač… -
Nová knižní publikaci
16. 9. 2010…