Kašperské Hory

Základní údaje

Enkláva leží ve střední části Šumavy v nadmořské výšce 795 m a svou jihovýchodní částí zasahuje na území národního parku.

Původní název Rothsaifen se překládá jako „červené sejpy“ a připomíná rýžovnickou minulost sídla. Načervenalá barva místních rýžovnických sejpů byla patrně ovlivněna přítomností křemene s obsahem zlata. Před husitskými válkami vedla přes osadu kašperskohorská větev tzv. Zlaté stezky, teprve později byla trasa v blízkosti Kašperských Hor změněna a procházela přes Kozí Hřbet.

Na návsi stojí novobarokní kaple Panny Marie Pomocné z roku 1856.

Prostorové souvislosti

Ves Červená je součástí poměrně velké zemědělské enklávy rozkládající se na zvlněném návrší mezi zaříznutými údolími Losenice a jejího přítoku – Zlatého potoka. Členitý reliéf je zde tvořen hřbety a svahy. Jádro obce leží na plochém sedle, zbývající část sídla pak v údolí Červeného potoka.

Typologie české krajiny

6M2 – novověká lesozemědělská krajina běžného reliéfu členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika

Červená náleží dobou vzniku i svým charakterem do středověkých krajin, stejně jako nedaleký Rejštejn a Kašperské Hory. Protože se však jednalo o jednotlivé kolonizační počiny související s těžbou zlata a ne o souvislé osídlování prostoru, je toto území začleněno do novověkých krajin.

Historie

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1356. Vznikla ve stejném období jako nedaleký hrad Kašperk a město Kašperské Hory. Důvodem založení sídla bylo rýžování zlata na Červeném potoce, což dokládá i původní německý název osady – Rothsaifen – Červené Sejpy. Vzhledem k blízkosti zlatonostného revíru s hlubinnými doly je pravděpodobné, že Červená byla obývána rovněž horníky. Ti se často kromě dobývání zlata zabývali rovněž zemědělským hospodařením a podíleli se tak na kolonizaci území. Původně ves náležela ke královskému hradu Kašperku, v 16. století při rozprodávání panství se dostala do majetku Kašperských Hor.

Po ukončení těžby zlata nacházelo obyvatelstvo obživu vedle zemědělství v práci v lese, v železné huti (později papírně) v údolí Losenice, a případně i ve sklárně v Podlesí. Dnes je Červená převážně rekreační osadou.

Vývoj osídlení

V 19. století počet obyvatel zvolna rostl a kulminoval na přelomu 19. a 20. století. Po mírném poklesu následoval dramatický poválečný zvrat, kdy bylo sídlo prakticky vylidněno. Následným dosídlením se nepodařilo obnovit ani polovinu původního počtu a i přes tyto snahy počet obyvatel nadále klesal.

Od svého založení až do druhé poloviny 19. století zůstal půdorysný rozsah návesní vsi v zásadě nezměněn. Později se zástavba rozšířila i do prostoru severně od historického sídla. I přes proměnu pohraničí po 2. světové válce se enkláva dochovala do dnešních dnů prakticky v předválečné podobě.

 

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině

Vzhledem ke své poloze v plochém sedle se jádrová část sídla významně uplatňuje v dálkových pohledech. Severní (historicky mladší) část enklávy v údolí Červeného potoka se v dálkových pohledech uplatňuje pouze omezeně.

Oblast krajinného rázu

18. Kašperskohorsko

Sídlo se nachází v samém středu oblasti na ostrohu vystupujícím nad její hlavní osu – tok Losenice.

Místa krajinného rázu

Naprostá většina zástavby leží ve dvou KvC – I a II (v KvC III se nachází pouze Bayerův Dvůr). Jejich ohraničení po táhlých svazích je převážně uzavřené, což platí i pro společnou hranici na plochém sedle, které je prostorově odděluje. Naopak otevřený charakter má ohraničení vždy v osách údolí. V KvC I zřetelně dominuje matrice zemědělských travních porostů (Zt), která v KvC II již přechází do smíšená zemědělsko-lesní (Sz). V KvC III pak převažuje matrice lesní (Ls). Všechny matrice mají zvýšenou vnitřní krajinářskou hodnotu 2.