Modrava

MODRAVA - Základní údaje

Malá sídelní enkláva rozkládající se v údolí na soutoku Vydry (Modravského potoka) a Roklandského potoka a ve svahu nad ním, v nadmořské výšce 970 – 1030 m n. m. Původní střed sídla leží dole v údolí. Vizuální i správní součástí enklávy je i několik domů na výrazném svahu nad údolím – Vchynice-Tetov.

Prostorové souvislosti

Obec leží na samém okraji rázovité krajiny, která sem zasahuje od severu. Je charakteristická převahou lesa, ale pořád s ještě průběžnou přítomností zemědělských enkláv. Území západně a jižně od enklávy je již tvořeno souvislým, prakticky nečleněným komplexem lesa na vysoko položených zamokřených plošinách. Naopak krajina severně je díky hlubokému údolí Vydry mnohem členitější. Dominantou obce je výrazný strmý svah v severní části enklávy. Je to počátek zařezávajícího se údolí Vydry.

Typologie české krajiny

6L8 – novověká lesní krajina vysoko položených plošin

Protože se však jedná o samý okraj s krajinným typem 6L15 – novověkou lesní krajinou zaříznutých údolí, je zdejší reliéf již členitější.

Historie

Obec zřejmě vznikla jako rybářská a lovecká osada. Později, zejména po vybudování Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, se obec rozvíjí jako dřevařská osada. V roce 1826 byla na Roklanském potoce založena pila na zpracování rezonančního dřeva, které se odtud vyváželo do celé Evropy i Severní Ameriky. V roce 1924 zde byla postavena jedna z nejznámějších modernistických staveb Šumavy – Klostermannova chata. Po II. světové válce byla odsunem německých obyvatel osada prakticky zcela vysídlena. Díky příchodu nových osadníků však osada nezanikla. V posledních letech se rozvíjí jako turistické středisko.

Vývoj osídlení

Přesné údaje o vývoji počtu obyvatel bohužel nejsou k dispozici. Počet obyvatel malé vísky významněji roste po vybudování Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu a stavbě továrny na rezonanční dřevo. V sousední Filipově Huti počet obyvatel kulminoval koncem 19. století a ve 30. letech 20. století. Zda byl vývoj obdobný i na Modravě se můžeme jenom dohadovat. Po poválečném odsunu původního obyvatelstva byla obec částečně dosídlena. Od šedesátých let však počet obyvatel stále klesá. Počet domů však, až na dílčí poválečnou redukci, neustále roste.

Vizuální souvislosti

Vizuální uplatnění sídla v krajině

Sídlo ležící v údolí se v dálkových pohledech neuplatňuje. Část enklávy, ležící na výrazném svahu, dominuje pohledům v rámci enklávy.

Oblast krajinného rázu

16. Modravské pláně

Obec leží u SV hranice oblasti otevírající se začínajícím údolím Vydry do OKR 17. Přímo v samotném prostoru sídla se stýkají tři její osy (Modravský, Roklanský a Filipohuťský potok).

Místa krajinného rázu

Zástavba obce leží celkem v pěti KvC. Za její přirozený střed lze považovat KvC I, kde se propojují tři vedlejší údolí zmiňovaných os v hlavní údolí Vydry. Zástavba v údolí dále pokračuje do KvC II, částečně i do KvC IV. Všechny tyto tři KvC jsou vždy pohledově otevřené v osách údolí a uzavřené jejich hranami. Zástavba vystupující nad hranu údolí v KvC III je součástí jeho ohraničení s KvC I a IV, tzn. že se výrazně pohledově uplatňuje v celé enklávě. KvC V s rozsáhlou atypickou stavbou je pohledově odděleno od ostatních celků.

Matrice venkovské rozvolněné zástavby (Nr) převažuje v hlavních KvC (I a II) a má střední vnitřní krajinářskou hodnotou 3. Smíšená zemědělsko-lesní matrice (Sz) s vnitřní krajinářskou hodnotou 2 tvoří převážnou část KvC III.