Srní

SRNÍ - Podmínky pro zachování krajinného rázu

• Vzhledem k charakteru sídla i plužiny je možný přiměřený rozvoj enklávy.

• Při dalším rozvoji respektovat dochované sídelní typy: soustředěnou hromadnou ves na severu částečně doplněnou rozptýleným osídlením.

• Zachovat obklopení sídla volnou zemědělskou krajinou. Zásadně nedopustit růst sídla až k lesnímu okraji (netýká se východního okraje obce, kde po zalesnění části plužiny v minulosti již na les přímo navazuje).

• V žádném případě obec stavebně nepropojovat se Starým Srním.

• S ohledem na hromadný základ obce není žádoucí, aby nová výstavba vytvářela pravidelné struktury.

• V případě nutnosti výstavby většího funkčně specifického objektu (tělocvična, bazén atp.) je nejvhodnějším pohledově skrytým místem prostor severně nad velkokapacitním hotelem Srní a panelovými domy. Takovýto záměr by měl být na území NP realizován naprosto výjimečně a je zde akceptovatelný pouze kvůli značnému narušení celé enklávy.

• Ve volné krajině nestavět žádné rekreační, zemědělské, výrobní a jim podobné objekty a areály.

• Dále nerozšiřovat zemědělský areál, který by bylo vhodné prostoupit stromovou zelení, aby bylo zmírněno jeho negativního vizuální působení. Jediná činnost ospravedlňující jeho existenci je zemědělské obhospodařování.

• Zachovat obhospodařování plužiny a nedopustit vznik rozsáhlejších ploch zeleně uprostřed plužiny. Přípustná je dílčí redukce rozsahu bezlesí, avšak výhradně na jeho okrajích.

 

Celkové hodnocení

Charakter vesnice v posledních 50ti letech velmi utrpěl. Na území Šumavy se jedná o jednu z nejvíce narušených obcí, kde část zástavby svým charakterem do NP vůbec nepatří.

Naopak stávající stav obce z ní dělá na území NP jedno z nejvhodnějších míst pro existenci turistického zázemí uvnitř parku.

Obec se v posledních letech bouřlivě rozvíjí. Bude-li plošný růst Srní tímto tempem pokračovat, dojde k zásadnímu narušení dochovaného krajinného rázu.

Restaurační a ubytovací zařízení je vhodné situovat do obce a posílit tím centrální funkce jejího středu.

Jihozápadní okraj obce je pohledově velmi exponovaný a případná nová zástavba musí tento fakt respektovat. V žádném případě nesmí dojít k dalšímu narušení siluety obce.

 

Krajinářské regulativy ve vztahu k územnímu plánu

• Masivní rozvojová plocha severně od středu obce je příkladem plošné zástavby, která by se v NP neměla vůbec vyskytovat. Plocha je již zasíťovaná a je tedy zřejmě nereálné jejímu zastavění zamezit. Zásadní ale je zabránit alespoň jejím faktickému splynutí s fragmentem rozptýleného osídlení pod Spáleným vrchem. Tím by se plošná zástavba dostala až k okraji lesa, což je nepřípustné. Je velmi důležité, aby soustředěné sídlo bylo v tomto směru obklopeno volnou krajinou (částečně s rozptýleným osídlením).

• Tato plocha se masivně rozšiřuje i podél cesty na Sedlo. Z horní strany k této cestě vede pruh dřevin, který tak odděluje zastavovanou část od volné krajiny. Nepokračovat se soustředěnou zástavbou za tuto hranici.

• V okolí stávajících rozptýlených domů pod Spáleným vrchem nestavět již žádné další objekty. Došlo by k jejich nepřijatelnému zahuštění a místo by zcela ztratilo charakter rozptýleného osídlení.

• Prakticky celý bezlesí prostor směrem na Sedlo je navržen k zastavění formou rozptýleného osídlení, kde toto území bylo takto částečně osazeno i v minulosti a některé z objektů tam dodnes stojí. Postavení několika málo domů je zde v zásadě možné. Problémem je, že obnova rozptýlených usedlostí je velmi náročná na inženýrské sítě. Bude tedy logicky vznikat tlak na jejich efektivnější využití a tedy postavení dalších domů. Je zde tedy reálné nebezpečí, že by zde došlo k plošné zástavbě, což je zcela nepřijatelné. Z toho důvodu je vhodnější nestavět zde žádné další objekty.

• Je možné zastavět na obec navazující prostor na východní straně cesty na Rejštejn (na severním okraji obce).

• Také plochu dnes porostlou lesem mezi hotelem Srní a panelovými domy je možné zastavět. Jedná se o nejvhodnější místo, kde příp. postavit hmotově i funkčně specifický objekt (např. tělocvična, bazén).

• Je možné zastavět i plochu na okraji obce pod zemědělským areálem před stávajícími panelovými domy. S ohledem na jejich velikost je zde možné postavit i dvoupatrové objekty. Jedná se však o  pohledově velmi exponovanou lokalitu. Velmi často je to první, co návštěvník ze Srní uvidí, a na to je potřeba brát při zastavování tohoto prostoru zřetel.

• K zástavbě je navrženo i území po pravé straně cesty na Rokytu. Z cesty se otevírají atraktivní pohledy do krajiny. Navíc se prostor pod cestou již významně sklání k vodnímu toku, takže z pohledu od cesty přízemní dům by měl mít ze strany z údolí dvě podlaží nebo musí stát na masivní navážce. V obou případech by došlo k významnému narušení pohledu na Srní z protilehlé strany údolí. Z těchto důvodů je vhodné v těchto místech nové domy nestavět.

Komentář k připravovanému novému územnímu plánu

• Případné schválení uvedených rozvojových záměrů je v zásadním rozporu ochranou krajinného rázu i s podstatou NP.

• Naprosto nepřijatelný je masivní plošný růst obce na sever, západ, směrem ke Starému Srní i na jih k Dolním Hrádkům.

• Naopak byla ze zastavitelných ploch vyjmuta plocha severně od hotelu Srní, kterou je vzhledem k charakteru okolní zástavby možno zastavět občanským vybavením nebo bydlením.