Stožec
Kapitoly
- ČESKÉ ŽLEBY - Základní údaje
- ČESKÉ ŽLEBY - Urbanistická analýza
- ČESKÉ ŽLEBY - Architektonická analýza
- ČESKÉ ŽLEBY - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- DOBRÁ - Základní údaje
- DOBRÁ - Urbanistická analýza
- DOBRÁ - Architektonická analýza
- DOBRÁ - Podmínky pro zachování krajinného rázu
- STOŽEC - Základní údaje
- STOŽEC - Urbanistická analýza
- STOŽEC - Architektonická analýza
- STOŽEC - Podmínky pro zachování krajinného rázu
Interaktivní mapa
ČESKÉ ŽLEBY - Základní údaje
Základní údaje
Horská obec ležící na někdejší významné trase Zlaté stezky, s níž je spjat i vznik sídla. Jak je patrné z názvu, jednalo se o místo napájení tažného dobytka (od státní hranice se jednalo o první soumarské zastavení). Od roku 1789 zde stával kostel sv. Anny - ke zdejší farnosti patřily osady Na Spálenci, Dobrá, Nové Údolí, Horní Cazov, Radvanovice, Krásná Hora a Stožec. V roce 1965 byl kostel zbořen.
Prostorové souvislosti
České Žleby leží v nadmořské výšce 850 – 940 m – rozkládají se pod sedlem mezi Žlebským a Radvanovickým vrchem. Vyvěrá zde několik pramenů, avšak vodní tok se formuje až níže pod obcí. Sídlo leží v poměrně strmém svahu, hlavní komunikační osa má v zásadě vrstevnicový průběh. Na horizontu enklávy se významně uplatňují vrchy Žlebský, Radvanovický, Kapraď a Spáleniště, za nímž na východní straně vystupuje i vrchol Stožce.
Typologie české krajiny
Celá sídelní enkláva leží v krajinném typu:
6M2 – novověká lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika
Historie
První písemná zmínka o obci (tehdejší Röhrenhäuser) pochází až z roku 1709, kdy byla založena hrabaty z Eggenberku. Prvními osadníky se stali dřevorubci ze sousedních Bavor. Po vymření rodu Eggenbergů v roce 1719 přešlo území do vlastnictví Schwarzenberků, kteří je vlastnili až do roku 1947.
Známo a pravděpodobně i osídleno však bylo toto místo mnohem dříve. Leží na staré tzv. Zlaté (příp. Solné) obchodní stezce – u zdejších pramenů se napájel tažný dobytek, odtud rovněž pochází název místa – Röhren, česky Žlaby. Úpadek dálkového obchodu na Zlaté stezce nastal během 17. století a Žlaby zanikly. Po opětovném založení sídla počátkem 18. století se však začalo prudce rozvíjet. Konaly se zde pravidelné trhy, které byly připomínkou obchodní historie území. Ve 30. letech 20. století se obec stala významným centrem správy, řemesel a obchodu i rekreace pro širší okolí. Vybudováním mezistátní železnice údolím Studené Vltavy se dostaly České Žleby mimo hlavní dopravní trasy a rozvíjet se naopak začal sousední Stožec, který se v druhé polovině 20. století stal největší obcí v okolí.
Vývoj osídlení
Stavební rozvoj sídla kulminoval ve 30. letech 20. století. Počet obyvatel dosáhl však svého maxima již na konci 19. století – následný mírný pokles byl dramaticky završen poválečným odsunem německého obyvatelstva. Na rozdíl od řady okolních sídel nepostihl České Žleby úplný zánik, i přes dosídlení se však počet obyvatel pohyboval na zlomku původní hodnoty. Do devadesátých let stále klesal, od této doby velmi pozvolna narůstá. Zásadně se však, stejně jako ve většině malých sídel NP Šumava, změnil poměr počtu staveb a trvale bydlících – na jeden dům připadá dnes méně než 1,5 obyvatele.
Vizuální souvislosti
Vizuální uplatnění sídla v krajině
České Žleby leží ve svahu vysoko nad údolím Studené Vltavy, těsně pod významným krajinným horizontem. Většina obce leží ve vizuálně velmi výrazné poloze. Obec se tak významně uplatňuje v širších krajinných souvislostech.
Oblast krajinného rázu
6. Stožecké údolí Vltavy
Sídlo je součástí SZ veduty oblasti. Navíc leží i na její ose - trase Zlaté stezky a nedaleko od jednoho z jejích pólů - Žlebského vrchu.
Místa krajinného rázu
Kromě areálu býv. roty a objektu pod lyžařským vlekem leží zástavba v jednom KvC, který zasahuje do zmiňované oblastní veduty, je zároveň protnut její osou a na Z ohraničen jejím pólem. Pouze okrajové části plužiny leží v dalších třech KvC. Většina ohraničení mezi jednotlivými KvC je velmi výrazná a jednoznačná – jsou tvořeny vrchy, hřbety a nižšími sedly mezi nimi. Méně často jsou tvořena nepříliš výraznými svahovými hřbety. Tato ohraničení jsou pohledově uzavřená. Pouze přechází-li hranice KvC údolí Mlýnského potoka můžeme hovořit o pohledově otevřeném ohraničení. V KvC dominuje matrice zemědělských travních porostů (Zt) zvýšené vnitřní krajinářské hodnoty 2.
Oblasti krajinného rázu
Hodnotné objekty
Parametry
Dochovanost plužiny: | 3 – 4 a 2 dobrá až částečná a okrajově i velmi dobrá |
Typ plužiny: | lánová, úseková a dělená úseková |
Dochovanost urbanistického typu: | 1 výjimečně dochovaný |
Stávající urbanistická struktura: | silniční jednořadá |
Historický urbanistický typ: | silniční jednořadá ves |
Celková architektonická hodnota sídla: | 3 - 4 průměrná - nízká |
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 4 částečná |
Dochovanost plužiny: | 1 – 2 velmi dobrá až výjimečná |
Typ plužiny: | úseková a dělená úseková |
Dochovanost urbanistického typu: | 3 dobrá |
Stávající urbanistická struktura: | rozvolněná hromadná silniční |
Míra zachovalosti historického architektonického typu: | 1 výjimečná |
Celková architektonická hodnota sídla: | 1 výjimečná |
Typ plužiny: | úseková |
Dochovanost plužiny: | 1 - 4 výjimečná až částečná |
Celková architektonická hodnota sídla: | |
severní část | 4 nízká |
Celková architektonická hodnota sídla: | |
jižní část | 2 vysoká |
Aktuality
-
Propagační leták
16. 9. 2010Do konce ledna 2011 vydá Správa NP a CHKO Šumava propagač… -
Nová knižní publikaci
16. 9. 2010…